Technologická platforma pro lesnictví a dřevařství

V poslední době se v lesnických kruzích začíná stále častěji skloňovat pojem „technologická platforma“. Na význam tohoto pojmu, důvody a okolnosti vzniku této platformy, její začlenění do lesnicko-dřevařských struktur v České republice a konkrétní postupy při její implementaci do českých podmínek jsme se ptali dvou osobností, které s ní mají na různých úrovních co do činění - RNDr. I. Šance, CSc., vedoucího České styčné kanceláře pro výzkum a vývoj (CZELO) v Bruselu a Ing. P. Nedvěda ze společnosti LesInfo, s. r. o.

Z TP se nesmí stát další nedynamický úřad

- Začněme od základu – co tedy znamená pojem „technologická platforma“?

Pojem „technologická platforma“ se používá v různých souvislostech s mírně odlišným významem. Pod pojmem Evropská technologická platforma (ETP) se rozumí více nebo méně formální sdružení soukromých podnikatelů a jejich zaměstnavatelských asociací, zástupců veřejné správy, představované na evropské úrovni Evropskou komisí (zástupci různých generálních ředitelství EK), a výzkumného sektoru, tj. zástupců velkých výzkumných center, univerzit a jejich národních nebo evropských sdružení. Taková ETP může mít svou obdobu na národní úrovni, kde jsou zastoupeni podnikatelé a jejich sdružení, veřejná správa (tzn. ministerstva) a výzkumný sektor, v případě ČR zástupci výzkumu veřejného, resp. státního (univerzity, Akademie věd, rezortní výzkumné ústavy a jejich sdružení) i soukromého. Cílem těchto technologických platforem je vytvářet dlouhodobé strategie a předpovědi technologického vývoje v daném oboru a případně na základě těchto strategií formulovat výzkumné programy. Důležité je zapojení soukromého výrobního sektoru. Díky tomu mají podnikatelé, kteří mají zájem inovovat a vyrábět nebo poskytovat služby na co nejvyšší technologické a inovační úrovni, možnost do takových strategií prosazovat svoje potřeby a myšlenky. To je potom pro podnikatele motivací podílet se na takovém výzkumu i finančně, tj. do něj investovat.

- Kdy začaly tyto platformy v EU vznikat a proč? Co bylo impulsem k jejich vzniku?

Tyto platformy začaly v EU vznikat před dvěma až třemi roky. V té době si EU silně uvědomila, že na globálním trhu ztrácí Evropa do značné míry schopnost konkurovat vyspělým ekonomikám, které jsou založené právě na využití nejmodernějších výsledků výzkumu a vývoje (to se zatím týká USA a Japonska, ale vývoj v Číně a Indii naznačuje, že v dohledné době budou i tyto ekonomické kolosy konkurovat nejenom lacinou výrobou). Impulsem k zakládání ETP byl na jedné straně zájem silných podnikatelů ovlivňovat evropský výzkum a využívat jeho výsledky, a na druhé straně zájem EU podnítit soukromé investice do výzkumu a posílit tak globální konkurenceschopnost. Evropská unie tedy nabídla podnikatelům možnost spolurozhodovat o tom, jaké cíle budou v evropském výzkumu z prostředků EU podporovány.

- A jaká je historie evropských platforem pro lesnictví a dřevařství v EU?

Evropská technologická platforma pro udržitelné lesnictví byla jednou z prvních ETP, které vznikly. V názvu má sice pouze lesnictví, ale tato platforma zahrnuje i veškeré další zpracování dřeva, tj. výzkum a vývoj technologií výroby papíru a celulózy, využití dřeva ve stavebnictví, nábytkářství a dalších oborech včetně energetiky, tedy obnovitelných zdrojů energie. U zrodu lesnické ETP stály významné evropské firmy a sdružení, například CEI-Bois (Evropská konfederace dřevozpracujícího průmyslu), CEPF (Konfederace evropských vlastníků lesa) a CEPI (Konfederace evropského papírenského průmyslu). Přípravná jednání začala v druhé polovině roku 2003. V roce 2004 byla připravena základní vize rozvoje odvětví. Oficiálně byla platforma založena začátkem roku 2005.

- Můžete stručně vysvětlit, jak jsou organizačně TP pro lesnictví a dřevařství v ostatních státech EU, případně jejich centrum, zajištěny?

Technologické platformy určitě nejsou zakládány jako další byrokratické instituce. Ani v nejmenším to nemají být státní instituce, jakési odnože ministerstev nebo něco takového. Nelze tedy předpokládat, že jejich činnost bude stát nebo EU nějakým výrazným způsobem financovat nebo dokonce dotovat. Evropská unie v některých případech uvolnila menší finanční částku, která měla posloužit k uhrazení nutných administrativních nákladů ve fázi vzniku a zahájení činnosti TP. Protože však činnost takové TP směřuje k posílení konkurenceschopnosti a výkonnosti podnikatelského sektoru, předpokládá se, že podnikatelský sektor na sebe brzo po spuštění těchto TP převezme náklady. Takhle by to mělo fungovat i na úrovni ČR. To, že podnikatelé budou financovat náklady na činnost TP, by pro ně mělo být i motivací, aby činnost TP nebyla jenom formální a měla patřičnou dynamiku. Nakonec náklady na činnost TP nejsou vysoké a měly by být jenom zlomkem nákladů na skutečný výzkum. Odměnou nebo výnosem pro podnikatele by mělo být to, že veřejná správa i výzkumníci budou podnikatelům naslouchat a jejich potřebám a zájmům do patřičné míry přizpůsobí orientaci výzkumných a rozvojových programů v daném odvětví.

ETP je organizována tak, že v čele stojí „high-level group“, což je rozhodovací orgán, který se skládá ze šesti zástupců velkých firem a jejich konfederací a navíc jsou členy i předsedové poradního výboru a vědeckého výboru. Zástupce Evropské komise je přítomen jako pozorovatel. Kromě zmíněných dvou výborů je platforma tvořena výkonnou řídící skupinou a sekretariátem. ETP připravuje i zřízení komunikační skupiny (s úkolem šířit informace o činnosti ETP) a skupiny pro vzdělávání a výchovu.

Národní technologické platformy zvané národní podpůrné skupiny (national support groups) jsou zakládány jako komunikační kanály mezi evropskou a národní úrovní. Jejich hlavními úkoly je např. zajistit to, že všechny rozhodující sektory a instituce se podílí na aktivitách národní TP, formulují národní stanoviska a podněty pro ETP, informují národní veřejné instituce a další účastníky o aktivitách ETP, a zejména koordinují národní strategie výzkumu v dané oblasti.

- Samozřejmě klíčovou otázkou jsou finanční prostředky – jaký je model financování samotného aplikovaného výzkumu v rámci TP? Jak v tomto směru fungují TP v jednotlivých zemích Unie a jsou mezi nimi rozdíly (jaké)?

Technologická platforma sama o sobě ani neprovádí, ani nezadává provádění výzkumu (i když připouštím, že úspěšně se rozvíjející TP může i k takovým činnostem dospět). TP by však měla již brzy po zahájení činnosti ovlivňovat to, do jakých směrů, oborů a priorit budou směřovat finanční prostředky státu v daném odvětví. A TP by měla zaručit i to, že veřejná podpora výzkumu by měla být velmi úzce koordinována se zaměřením soukromých investic do výzkumu. Obecně platí, že poměr veřejných a soukromých výdajů do výzkumu a vývoje by měl být přibližně v poměru 1 : 2, tj. jedna třetina prostředků na výzkum a vývoj z veřejných zdrojů. Technologická platforma by měla vytvářet strategie, neměla by výzkum řídit, tj. zacházet do detailů typu rozhodování o jednotlivých projektech.

- Máte představu, jak dobře TP v ostatních státech fungují a jak konkrétně? S jakými problémy se potýkají?

Na tuhle otázku si v tuto chvíli netroufám odpovědět. Činnost naší kanceláře CZELO je příliš široká, než aby mi umožnila pátrat v jednotlivých zemích EU. Zjistit, jaké jsou zkušenosti a stav v dalších evropských zemích, bude určitě jedním z úkolů vznikající národní TP. V zemích, které vznik lesnické ETP iniciovaly, tedy zejména ve skandinávských zemích, Německu a Francii, je lesnický výzkum na vysoké úrovni a jak je všem čtenářům známo, na vynikající úrovni jsou v těchto zemích i lesnické a dřevařské technologie. Je zajímavé a poučné, že právě tyto nejvyspělejší země jsou tahouny této evropské aktivity.

- Jak si vy osobně představujete fungování TP pro lesnictví a dřevařství v ČR? Myslíte, že existuje nějaké české specifikum v sektoru LH, které by zde mohlo implementaci TP ovlivnit?

Jak znám specifika lesního hospodářství v ČR, tak si myslím, že v ČR má princip technologických platforem naprosto zásadní význam a může i výrazně ovlivnit další vývoj tohoto odvětví. Je tu zásadní otázka politického rozhodování o tom, co má pro společnost větší význam, do jaké míry je třeba maximalizovat ekonomické výnosy z LH a do jaké míry je třeba trvat na mimotržních hodnotách lesa. Na takovou otázku může odpovědět jedině důkladný výzkum, který musí být součástí evropského výzkumu. Jde o dlouhodobé a obecné záležitosti, jako je globální oteplování, hodnota životního prostředí pro člověka apod. Dalším specifikem ČR jsou značné objemy lesa poškozeného emisemi a dalšími vlivy, vysoké procento smrkových porostů a otázka udržitelnosti tohoto stavu. Zmínit musím i les a dřevo jako zdroje energie. Ale i způsob hospodaření a politiky lesního hospodářství v ČR je otevřená kapitola, ve které lze postoupit dopředu jenom propojením lesnického výzkumu s výzkumem v oboru ekonomických a společenských věd. Tohle jsou jenom některé problémy, které jsou zásadní pro existenci a rozvoj lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu. Na vyřešení těchto problémů budou záviset velké toky peněz, zaměstnanost, budoucí podoba životního prostředí. Myslím, že jsme v rámci EU unikátním případem, kde se všechny tyto problémy protínají. Ale i tyto naše specifické problémy musejí být řešeny v evropském kontextu.

Moje představa je taková, že zástupci podnikatelského sektoru, tj. hlavních velkých firem a sdružení podnikatelů a vlastníků, by si měli vzájemně vyjasnit a definovat svoje představy o výzkumu a vývoji lesnického a dřevařského sektoru. Tyto představy by pak měli na půdě národní technologické platformy konfrontovat s výzkumným sektorem (zejména z toho pohledu, jaké kapacity může výzkumný sektor nabídnout a jak by se tyto kapacity měly rozvíjet) i s veřejnou správou zodpovědnou za veřejné financování výzkumu (zástupci veřejného sektoru v TP musejí být zodpovědní za přípravu národních programů výzkumu a vývoje v příslušném oboru).

Jelikož mám ale svoje osobní zkušenosti, tak si jsem vědom i rizika, že formálně sice všichni se založením a s principem technologické platformy souhlasí, pak si však jdou protrpět a odsedět schůzi, a tím to končí. Doufám, že tyto moje někdejší zkušenosti už jsou věcí historie a že dnes veřejná správa funguje jinak.

- Jakou roli by v tomto procesu mělo sehrát Technologické centrum AV ČR?

Může poskytnout informace a obecnou podporu v úvodních stádiích zakládání národní technologické platformy. TC založení platformy iniciuje, ale co nejdříve by se měl organizačních i odborných aktivit ujmout národní koordinátor nebo sekretář jmenovaný účastníky TP. Tím by měla být osoba nebo instituce, která má co nejblíže k podnikatelskému sektoru a k problematice lesnictví a dřevařství vůbec.

- V Čechách probíhá příprava Národní podpůrné skupiny, co byste rád čtenářům (tzn. vlastníkům lesa, soukromých lesnickým společnostem, výzkumným institucím apod.) v této fázi vzkázal?

Při zakládání každé nové instituce takového druhu hrozí určité riziko, že vznikne další nepříliš výkonná a dynamická instituce. Zvlášť proto, že poslání TP je strategické, tj. relativně obecné. Bude dost obtížné najít konkrétní objektivní kritéria k posuzování úspěšnosti působení TP. To může přinášet určité zklamání. Doporučoval bych tedy, aby cíle byly stanovovány co nejkonkrétněji: k určitému datu by měl být vytvořen strategický plán výzkumu a zástupci veřejné sféry financování výzkumu (tj. ministerstva, grantové agentury apod.) by se měli zodpovídat z toho, jak tento strategický plán realizují. Zároveň by se měli podnikatelé zodpovídat z toho, jak se na plnění tohoto strategického plánu podílejí svými investicemi. Plnění těchto základních cílů by mělo být sledováno účastníky TP. TP však nabízí i další efekt – díky spojení zodpovědných a vysoce postavených osob z podnikatelské, veřejnosprávní i výzkumné sféry mohou být konzultovány a věcně řešeny další problémy, které mají zásadní vliv na rozvoj oboru (třeba majetkoprávní záležitosti, organizační uspořádání lesnického sektoru atd.).

Zejména účastníkům TP z podnikatelské sféry bych přál, aby našli takový styl fungování TP a vybrali si takové zástupce a koordinátory, aby je činnost TP příliš nezatěžovala a nezdržovala od jejich podnikání, ale aby měli záruku, že platforma má smysl pro zajištění dlouhodobého rozvoje odvětví.

Díky TP můžeme dohnat náskok vyspělejších zemí EU

- Jak byste vy osobně vysvětlil osobám nezasvěceným pojem „technologická platforma pro lesnictví a dřevařství“?

Myslím, že bychom si tento pojem mohli představit jako otevřené uskupení subjektů představujících v lesnicko-dřevařském komplexu vysokou paritu zastoupení tak, aby jeho prostřednictvím co nejúčelněji a nejefektivněji generovaly za pomoci vzájemné podpory priority a cíle pro zásadní rozhodnutí o aplikaci výzkumu v rámci celého komplexu a souvisejících oborů, včetně spoluutváření politických podmínek.

- Jaký je podle vás její význam v českém LH, co si osobně od jejího vzniku slibujete?

Tato platforma by měla dostat za účelem udržení národních a regionálních cílů ve směřování společné lesnicko-dřevařské politiky EU k jednomu pracovnímu stolu odborníky široké škály souvisejících sektorů, a to jak z výzkumu a školství, tak z hospodářské a exekutivní sféry. Český lesnicko-dřevařský sektor začíná totiž zaostávat za předními zeměmi EU, což neodpovídá pozici například v lesnatosti, kterou v Evropě Česká republika zaujímá. Přidaná hodnota se tedy uplatňuje stále více mimo naše území a tento trend bychom se měli pokusit zpomalit a zastavit.

- Jakou mezeru v sektoru by měla vyplňovat / jakou roli by měla plnit?

Myslím, že se ani nejedná o mezeru. Jedná se o nový, snad více moderní způsob kooperace, se kterým zatím v České republice nemáme téměř žádné zkušenosti, a proto začínáme snadno podléhat v lesnictví a dřevařství nejrůznějším vlivům, na které nedokážeme rychle a operativně reagovat. Příkladů by se našla spousta, zvláště poslední rok je na ně bohatý, ale naprosto „nevinné“ je například to, že zapojování se do lesnického evropského výzkumu se doposud většinou dělo „jen“ prostřednictvím jednotlivých účastníků. Výsledky jejich práce, se pak zpravidla uplatňují jinde než v České republice, protože u nás je neumíme využít. Nakonec se dá říci, že realizací výzkumu, který vzniká v hlavách našich kolegů, se pracuje na našem zaostávání. To asi není dobře.

- Jakým způsobem (prostřednictvím koho, na čí popud) byla tato myšlenka implementována do českých podmínek? Jaká instituce celý přenos do našeho LH zaštiťuje?

I když zatím není vše ve svém konečném uspořádání, lze říci, že neopominutelnou zaštiťující složkou jsou orgány státní správy (MZe, MPO, MŠMT), dále akademická sféra a v neposlední řadě podnikatelská sdružení: Svaz průmyslu a dopravy ČR, ČAPLH, Svaz průmyslu papíru a celulózy a další. V současnosti se konsoliduje tvůrčí tým, jehož úlohou bude připravit celou strukturu, základní organizační podmínky a vlastní zakládající zasedání v souladu a v návaznosti na Evropskou platformu.

Pobídka pak přišla z vědeckých výzkumných kruhů.

- Proč se právě vy angažujete v této věci a jak? Co má vaše společnost s TP společného?

Angažuji se proto, že mi to není jedno (úsměv). Byl jsem osloven kolegy Šancem a Zbořilem (viceprezident Svazu průmyslu papíru a celulózy a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR), to jsou lidé od kterých se mám co učit. Snad si mne nevybrali jen tak náhodou...

- Které subjekty spolupracují při koordinaci vzniku národní podpůrné skupiny v ČR?

Kromě zmíněných organizací chceme účast maximálně rozšířit do podnikatelské sféry a do řad vlastníků, ať soukromých či reprezentujících stát. Počítáme i s Technologickým centrem AV ČR. Podpůrná skupina by měla pokrýt celý řetězec s maximální integrací a současně i co nejracionálnějším vynakládáním potřebných finančních prostředků na intenzivní výzkum a jeho rychlé uplatnění v praxi. V současné době se po informační konferenci dříve uvedený přípravný tým rozšířil o další osoby, kterými jsou (kromě mě a již zmíněných pánů Šance a Zbořila): Petr Horáček (LDF MZLU v Brně), Tomáš Pařík, Wood&Paper, a. s., Jan Řezáč (Nadace dřevo pro život), Jaromír Vašíček (ÚHÚL), Vladimír Krchov (LČR), Karel Charvát (České centrum pro vědu a společnost), Tomáš Krejzar (MZe), Jiří Kořínek (ČAPLH).

- Jakou roli by měla v celém procesu sehrát státní sféra, tzn. především ministerstva, a která?

Státní – jak jsem ji již dříve označil – exekutivní sféra, hraje významnou roli. Bude pracovat jako důležitý článek pro koordinaci v jednotlivých sektorech a to jak veřejné, tak soukromé sféry, hladké uplatnění námětů v politikách a programech atd. Důležitým elementem bude naplňování současně diskutovaného akčního plánu EU v lesnickém a dřevozpracujícím komplexu EU.

- Jak je celé fungování TP zajištěno finančně?

Zatím máme zajištěny startovací prostředky na organizaci činnosti z prostředků grantů a nutno počítat s tím, že řešené problémy budou jednak aktuální, a tedy financovatelné pro účastníky ze soukromé sféry, a pak je před námi samozřejmě 7. rámcový program vědy a techniky EU s možnostmi ucházet se jak přímo, tak prostřednictvím spolupráce v rámci platformy o unijní financování na žádoucí projekty.

- Můžete uvést jeden (skutečný nebo virtuální) příklad toho, jak by měla TP fungovat včetně modelu financování?

Například německá podpůrná skupina se zabývá obnovitelnými zdroji energie, jiné součásti strukturálními materiály apod. O financování zatím moc přehled nemáme, postupně bude vyjasněno v celkové struktuře a možném rozsahu. Samozřejmě, že lze nahlédnout do modelů existujících platforem, u nás to může například být Česká technologická platforma pro udržitelnou chemii ČR. ETP pořádala již dvě konference, jednu v Rakousku a další 23. listopadu 2006 v Lahti (Finsko), kde se výsledky zprostředkovávají pro nejširší odbornou veřejnost. Problematika platforem se tak dále intenzivně projednává.

- V jaké fázi je v současnosti vytvoření TP u nás, co je potřeba pro její realizaci?

Technologická platforma u nás je po úvodní konferenci, která proběhla 3. 11. 2006 v Technologickém centru v Praze, a před prvním zasedáním základu národní podpůrné skupiny, které se uskuteční 19. 12. 2006. Jedná se o devět lidí, od kterých očekáváme návrhy a další konkretizace.

Pozn. red.: Více informací najdete na www.forestplatform.org.

 
Děkuji oběma pánům za rozhovor (16. 11. 2006),

Veronika Lukášová


RNDr. Ivo Šanc, CSc.

- narozen 1955                                               

- obor geologie (specializace mineralogie) na Přírodovědecké fakultě UK v letech 1974–1979; externí vědecká aspiranura na PřF UK v letech 1983–1987.

- 1980–1991 Ústav nerostných surovin Kutná Hora – výzkumný pracovník

- 1991–1993 Ústav nerostných surovin Kutná Hora – ředitel

- 1994 – Sklárny Kavalier, a. s., Sázava

– asistent generálního ředitele

- 1994–1999 starosta Kutné Hory

- 1999–2002 mise OSN v Kosovu (UNMIK) – správce oblasti Gnjilane a Priština

- 2003 – mise Rady Evropy v Kosovu – expert pro decentralizaci veřejné správy

- 2004–2005 LESS, a. s., Bohdaneč – projektový manažer

- 2005–2006 CZELO – ředitel


Ing. Petr Nedvěd

- narozen 4. 8. 1957

- 1972–1973 lesní dělník

- 1973–1977 střední lesnická technická škola v Písku

- 1977–1981 THP ŠLP Kostelec nad Černými lesy

- 1981–1984 VŠZ, fakulta lesního inženýrství v Brně

- 1984–1992 projektant

- 1992–1994 vedoucí projektant ÚHÚL Brandýs nad Labem

- od roku 1994 jednatel společnosti LesInfo expertní mise pro zahraničí

- 1996–1999 místopředseda Sdružení taxačních kanceláří

- od roku 1997 předseda představenstva LesInfo CZ

- 2003 – participant pro přípravu projektu SUPERCHAIN, 6. rámcový program

- od roku 2005 koordinátor a manažer Jihočeského dřevařského klastru

Podílel, či podílí se na řešení projektů Národní invetarizace lesů (supervizor), projektů obnovy lesa Phare, SAPARD, LEADER+ ČR, strategie rozvoje lesního hospodářství Jihočeského a Karlovarského kraje, utváření lesnicko-dřevařského komplexu JČ kraje, Jihočeského dřevařského klastru (koordinátor) a je koordinátorem přípravné skupiny pro Národní technologickou platformu pro lesnictví a dřevařství.