Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 12/06

Úvodník 12/2006

Vážení čtenáři,

„Forest Based Sector Technology Platform“ – platforma pro lesnictví a dřevařství, o níž se můžete dočíst v prosincovém čísle LP, sdružuje ekonomické, výzkumné, sociální a vzdělávací aktivity, které vychází z lesnictví jako surovinové, energetické a především environmentální základny navazujících disciplín. A to i přes to, že zájmy jednotlivých odvětví se mohou zdát naprosto odlišné. Přes všechny spory však tato odvětví nemohou existovat bez vzájemné spolupráce.

Editorial 12/2006

Vážená obci čtenářská,

rok se s rokem sešel a dlouho očekávané změny v hospodaření v lesích v držení našeho státu dostávají jasnější obrysy. Nakolik budou nakonec jasné a zřejmé, na to si musíme ještě počkat. Obrysy jsou ovšem čím dál ostřejší. Necháme se překvapit, co nakonec vybalíme pod vánočními stromky za prezent, uvidíme, kdo co dostane. Nedá mi, než posoudit, nakolik nejistota politická ovlivňuje nejistotu hospodářskou. Dlouhotrvající vláda – nevláda, oblečená – neoblečená, na voze – pěšky, učesaná – neučesaná nám přináší dary – nedary.

Technologická platforma pro lesnictví a dřevařství

V poslední době se v lesnických kruzích začíná stále častěji skloňovat pojem „technologická platforma“. Na význam tohoto pojmu, důvody a okolnosti vzniku této platformy, její začlenění do lesnicko-dřevařských struktur v České republice a konkrétní postupy při její implementaci do českých podmínek jsme se ptali dvou osobností, které s ní mají na různých úrovních co do činění - RNDr. I. Šance, CSc., vedoucího České styčné kanceláře pro výzkum a vývoj (CZELO) v Bruselu a Ing. P. Nedvěda ze společnosti LesInfo, s. r. o.

Význam modřínu opadavého pro lesní hospodářství ČR

Jiří Šindelář, Josef Frýdl, Petr Novotný

Modřín opadavý se v ČR vyskytuje jako dřevina původní (autochtonní) v geograficky omezené části Moravy a Slezska. Jedná se o tzv. sudetský ekotyp, označovaný také někdy jako jesenický nebo slezský. S ohledem na pozitivní výsledky výzkumu se jeho pěstování doporučuje a realizuje nejen v ČR, ale i v některých dalších evropských zemích.

Výchova porostů modřínu opadavého

Jiří Novák a Marian Slodičák

Kultivace modřínu (Larix decidua Mill) jako rychle rostoucí dřeviny byla na našem území doporučována již v roce 1754, kdy byl vydán “Císařský, královský patent lesů a dřeva se týkající v království Českém”. Modřín evropský je v současné době zastoupen v lesích České republiky 3,9 procenty, přičemž v doporučené dřevinné skladbě by měl dosáhnout až 4,5 %.

Jak budeme pěstovat rychle rostoucí dřeviny?

Jiří Staněk

Téma pěstování tzv. rychle rostoucích dřevin (dále jen RRD) začíná být stále aktuálnější. Nutnost zvýšit podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, když jedním z takových zdrojů je spalování rostlinného materiálu a takovým materiálem může být především dřevní štěpka, vede nutně k úvahám o tom, kde – tedy na jakých pozemcích – pěstovat RRD jako nejdůležitější zdroj štěpky. V našich podmínkách jsou v zásadě dvě možnosti: pěstování RRD na pozemcích zemědělského půdního fondu, nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Pak je třeba si říci, jaké jsou při zmíněných možnostech pro pěstování RRD předpoklady podle současně platných právních předpisů.

Co přinese tlející dřevo venkovu?

Navrhovaný Program pro rozvoj venkova (PRV) zařazuje mezi podmínky pro získaní dotace pravidlo, aby při hospodaření v lesích bylo ponecháno určité množství stromů na hektar k zetlení.

- Jakým způsobem toto pravidlo přispěje k rozvoji venkova (přispěje-li)?

- Z jakých důvodů se v PRV objevilo?

- Jaké důsledky může toto pravidlo přinést?

Přírodní kalamity v lesích podle českých kronik 1091–1627

Jan Kouba

V lesnictví jakožto přírodovědně založeném oboru inženýrském a hospodářském, vychází zájem o historii z potřeby zkoumat život lesů a hospodaření v nich v celé dlouhé době růstu lesních porostů, představující v našich poměrech i několik lidských generací. Snaha poznat vývoj přírodních podmínek, přirozený vývoj lesních dřevin a obecně společenstev lesních rostlin a živočichů, ale i výsledků a důsledků hospodaření v lesích, nás vede ke zkoumání časových úseků v rámci staletí i tisíciletí. Předmětem článku jsou výsledky práce, která započala v letech sedmdesátých, hlavně pak probíhala během devadesátých let.

Aspekty pěstování lesů a lesnictví v ČR v budoucím období

Vilém Podrázský, Jiří Remeš

Pěstební metody a cílová produkce lesních majetků spolu v minulosti vždy velmi úzce souvisely. Potřeba sortimentů konkrétních dřevin v konkrétní kvalitě šla ruku v ruce s odpovídající metodou, hospodářskými zásahy, čili - jak bylo definováno v 70. a 80. letech 20. století - s vhodnou fytotechnikou. Stačí vzpomenout na francouzskou metodu, Borggreveho probírku, ale například i samotný systém zavedený Bohdaneckým měl za úkol nejen porosty stabilizovat, ale i urychlit získání silnějších, více ceněných sortimentů. I tolik dehonestované pěstování z dnešního hlediska přeštíhlených a přehoustlých jehličnatých monokultur směřovalo k maximální objemové produkci rovných, štíhlých a bezsukých pevných kmenů pro sloupy, dolovinu, obecně průmyslové dříví a objem paliva. To byly hlavní cíle pěstování lesů po dlouhá desetiletí, od konce 18. století do poloviny století 20. Je jen věcí vývojové spirály, globálních vlivů a momentálního stavu na trhu dříví a dřevařských technologií (trendů naštěstí dosti rychle překonávaných v posledním období), že by stejné porosty po hospodářské stránce maximálně vyhovovaly i dnes, samozřejmě při přiměřeně optimalizované délce obmýtí.

Platforma Nadace dřevo pro život se stává politikem

František Morávek

Po přečtení článků v číslech 9/2006 a 10/2006 Lesnické práce o semináři „Možnosti dlouhodobého využívání dřeva jako obnovitelné suroviny“, pořádaném Nadací dřevo pro život společně se Svazem průmyslu papíru a celulózy dne 9. srpna v Čechticích, překvapuje šíře tematických okruhů, které seminář řešil. Jednoznačně nešlo pouze o témata bezprostředního zájmu Nadace dřevo pro život dle jejich proklamovaného poslání, ale o diskusi širokých témat lesnické politiky jako celku. Ne že by nebylo třeba většinu těchto témat řešit či dořešit, jen překvapuje, že jsou řešena právě na platformě Nadace dřeva pro život, kam nejméně polovina z těchto témat nepatří. Jako příklad lze uvést řešení sporů ve smluvních vztazích mezi LČR a podnikatelskými subjekty. Jistě velký problém, ale ne právě problém Nadace.