Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 01/07

Úvodník 1/2007

Vážení čtenáři,

držíte v ruce lednové číslo, které přináší některé změny -  grafické, obsahové, ale i personální.

Editorial 01/2007

Vážení čtenáři,

Lesnická práce od lednového čísla opět změnila svojí podobu. Na první pohled jde především o zmenšení formátu (ten širší, vydávaný od ledna 2005 až dosud, měl pro čtenáře několik nevýhod, které nás dopředu nenapadly - např. se z něj špatně kopírovalo). Díky přidání 8 stran (nyní tedy standardně 64 stran) jsme získali možnost přejít na vazbu s hranatým hřbetem tak, aby časopis nezůstával pozadu za současnými trendy. Změnou prošla i titulní strana – její nová podoba si jistě najde zastánce i odpůrce, jsme zvědaví na vaše reakce.

LDF musí hledět víc do budoucna než do historie

1. listopadu 2006 nastoupil do funkce nově zvolený děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, doc. Dr. Ing. Petr Horáček. Jeho zvolení předcházely spory a nespokojenost části zaměstnanců s jeho předchůdcem, doc. Slonkem; po jeho nástupu jsou zase slyšet hlasy pochybující o správnosti jím nastoupené cesty poměrně radikálních organizačních změn a představy změnit působení fakulty jako instituce na odbornou i širokou veřejnost. O vizích a cílech nového děkana na počátku funkčního období, o jeho názorech na lesnické školství či na současnou situaci v lesnictví si můžete udělat představu z následujícího rozhovoru.

Výsledky výběrových řízení LČR na jednoleté smlouvy

Veronika Lukášová

Na počátku října roku 2006 rozhodly Lesy České republiky o vyhlášení otevřeného zadávacího řízení na dodávky pěstebních a těžebních služeb na rok 2007 podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, na 287 smluvních územních jednotkách (SÚJ). Zvolily tak mnohými podnikateli v LH kritizovanou cestu jednoletých smluv, pomocí které chtějí vyřešit složitou právní situaci. Ta vznikla rušením platnosti smluv vzešlých z VŘ z předchozích dvou let Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a některými dalšími událostmi – viz. LP 12/2006, str. 35. Po započtení všech hodnotících kritérií byly zatím zveřejněny zhruba dvě třetiny výsledků. O zbylých SÚJ by měla komise rozhodnout do konce roku 2006 (tedy po termínu uzávěrky tohoto čísla).

Klíčem k úspěchu byly ceny dříví

Jan Mičánek a akciová společnost Less – to jsou jedny z nejskloňovanějších slov v souvislosti s veřejným otevíráním obálek a poté prvními výsledky výběrových řízení LČR na konci roku 2006. Firmy Less&Forest, s. r. o., a Krušnohorské lesy, s. r. o., mohou z celkového počtu všech 278 SÚJ, na které podávaly tyto firmy nabídku, získat dle odhadu společnosti, vyplývajícího z veřejného otevírání nabídek, cca 75 % (vyjádřeno v objemu dříví). Staly se tak objekty vášnivých diskusí a spekulací. Co bylo důvodem tohoto úspěchu a jak hodlá řešit vzniklou situaci, na to se LP ptala ředitele Less, a. s., Ing. J. Mičánka.

Certifikace lesů FSC - Dobrovolné ocenění dobrého hospodáře

Michal Rezek

LP publikovala v listopadovém čísle článek Ing. Jana Řezáče s názvem „Certifikace FSC dobrovolně, nebo násilím?“ Autor v něm představuje dokument Český standard FSC, cituje z něj a glosuje jeho vybrané pasáže. Byl by to dobrý počátek diskuse, pokud by autor poněkud tendenčně, nepoučeně a laciným způsobem neopakoval některé mýty o certifikaci FSC a nedělal strašáka z přírodě blízkého lesního hospodaření podle Českého standardu FSC. Rád bych proto vysvětlil alespoň některé skutečnosti a pozval lesnickou veřejnost k diskusi nad revidovanou verzí tohoto dokumentu.

Kategorizace lesů - K záměru nového lesního zákona

František Kaňok

Již rok se vedou diskuse k záměru nového lesního zákona. V posledních vydáních Lesnické práce byl učiněn další krok k vytváření námětů k záměru nového lesního zákona. Chtěl bych k této diskusi přinést ještě některé náměty, a to v oblasti, která se týká kategorizace lesů a následně problému LHP jako ekonomického nástroje vlastníka lesa. Toto téma se z části dotýká i zpracovávané nové verze Národního lesnického programu.

Aktuální problematika lesního školkařství

Vladimír Foltánek

Lesní školkařství a jeho praktické provozování se dostává do pozice nutného řešení celé řady aktuálních problémů, které ovlivňují jeho současnou i budoucí úroveň a existenci. Některé z nich jsou přímo provozně řešitelné (a i když jsou často obtížné, jejich řešení spočívá v rukou lesních školkařů či vlastníků školek), další je třeba akceptovat jako projev vnějšího prostředí vlastního podnikání, které nemohou lesní školkaři ovlivnit. Další problémy jsou však takové, kde je očekáván zainteresovaný vliv a aktivita rezortních či participujících orgánů. Na posledním semináři lesních školkařů organizovaném Sdružením lesních školkařů (SLŠ) a uskutečněném ve dnech 7. a 8. prosince 2006 v Třebíči bylo na některé tyto problematiky, vztahující se k provozování lesní školkařské činnosti, s důrazem upozorněno.

Koncepce přírodě blízkého pěstování lesa pro Lesy SR

Rudolf Bruchánik

Když bylo v roce 1989 založeno ve Slovinsku hnutí PRO SILVA jako volné sdružení lesníků, myslících a konajících ve smyslu zásad přírodě blízkého obhospodařování lesa, Slovenská republika (toho času ve společném státě s Českou republikou) se stala jedním ze zakladajících členů. Přírodní charakter, který si na větší časti území slovenské lesy udržely, je predurčoval k tomu, aby se nové myšlenky a směry, propagované tímto hnutím, promítly do praktické realizace. Živnou půdu našly především u státního podniku Lesy Slovenské republiky (LSR), který je už od svého vzniku v roce 1999 začal promítat do svých hospodářských opatření.

Možnosti vyrovnání porušené vodní bilance lesními porosty

Karel Kudrna, Marie Šindelářová

Časté diskuse vedené na téma intenzity či extenzity zemědělského a lesního hospodářství, omezení či zvýšení výroby, ponechání části zemědělských půd ladem nebo vymezení části lesů bez hospodářského zásahu apod. jsou výsledkem snah o řešení momentálních ekonomických a ekologických problémů. Avšak tyto diskuse dostávají jinou dimenzi, jestliže pochopíme, že zemědělské a lesní soustavy působí v krajinném prostoru, který je složitou dynamickou soustavou, a který má svoji strukturu tvořenou právě těmito soustavami, jež determinují rovnovážný stav a stabilitu jeho vodní bilance, která je podmínkou jeho progresivního vývoje.