Koncepce přírodě blízkého pěstování lesa pro Lesy SR
Rudolf Bruchánik
Když bylo v roce 1989 založeno ve Slovinsku hnutí PRO SILVA jako volné sdružení lesníků, myslících a konajících ve smyslu zásad přírodě blízkého obhospodařování lesa, Slovenská republika (toho času ve společném státě s Českou republikou) se stala jedním ze zakladajících členů. Přírodní charakter, který si na větší časti území slovenské lesy udržely, je predurčoval k tomu, aby se nové myšlenky a směry, propagované tímto hnutím, promítly do praktické realizace. Živnou půdu našly především u státního podniku Lesy Slovenské republiky (LSR), který je už od svého vzniku v roce 1999 začal promítat do svých hospodářských opatření.
V prvních letech to bylo hlavně organizování lesnických dní s tématikou přírodě blízkého obhospodařování lesa, které odborně garantovali pracovníci Lesnické fakulty TU Zvolen, vedeni prof. Sanigou jako předním představitelem hnutí na Slovensku. Na tyto akce navázaly další exkurze, zahraniční studijní cesty, spolupráce při vydávání odborných a populárně-naučných publikací a letáků. Teoretické poznatky a praktické zkušenosti, které tak pracovníci LSR za minulé období nashromáždili, se v současnosti stávají výchozí bází pro zavedení koncepce pěstování lesa přírodě blízkým způsobem do lesnického provozu.
Metodický pokyn
Koncepci přírodě blízkého pěstování lesa zformulovaly LSR v závěru minulého roku do metodického pokynu, závazného pro všechny zaměstnance, především pracovníky venkovního provozu. V základní charakteristice tohoto nového pěstitelského přístupu je uvedené, že:
- je založený na využívání přirozené dynamiky lesních ekosystémů, jejich struktury a různorodosti;
- tvoří ho pěstební metody a postupy směřující k cílevědomému vytváření přírodních a přirozených lesních společenstev;
- zabezpečuje vhodné podmínky pro ekonomicky výhodnou produkci vysokokvalitního dřeva;
- produkční funkci lesa umožňuje realizovat v harmonickém souladu s jeho multifunkčním využíváním.
Zavedením přírodě blízkého pěstování lesa jako základního lesopěstebního principu si LSR kladou za cíl jeho prostřednictvím spolupůsobit při naplňování své filozofie aktivního a rovnocenného přístupu k přírodě, společnosti a ekonomice.
Při orientaci na přírodu se tento nový pěstební přístup projevuje:
- ve vytváření přírodních a přirozených lesních společenstvech;
- ve zvyšovaní ekologické stability;
- ve zlepšování genetické a druhové diverzity lesních dřevin jakož i celkové biodiverzity lesních společenstev.
Pro uspokojování nároků a potřeb společnosti:
- zkvalitňuje multifunkčnost lesního hospodářství;
- z pohledu veřejnosti lépe splňuje její rekreační a estetické nároky na les;
- je kompatibilnější s požadavky ochrany přírody;
- lesníka prezentuje v pozici tvůrce (ne „kořistníka“) lesa.
V oblasti ekonomiky:
- je nástrojem na snižování nákladů na pěstební práce;
- na zvyšování kvality produkované dřevní hmoty.
Základní cíle
Konkrétní praktické postupy jsou zformulované tak, aby naplnily čtyři základní cíle:
Obnovení přírodní porostní struktury
Na Slovensku se zákazem holosečí převažujícím hospodářským způsobem stalo podrostní hospodářství. I když je to nepochybně velký krok k hospodaření sledujícímu přírodní procesy, jeho současná praktická realizace pokračuje ve vytváření lesa věkových tříd, tj. časově a prostorově oddělených růstových stádií lesa na poměrně velkých plochách. Z laického pohledu jsou tak tyto postupy mnohokrát k nerozeznání od zakázaných holosečí, což vede k nedorozumění a nepochopení lesnického snažení. Pěstování lesa přírodě blízkým způsobem si proto klade za cíl vytváření smíšených lesů, různověkých a různorodých vícevrstvých (etážových) porostů s mozaikovitou strukturou a výškovou diferencovaností na menších plochách do 0,5 ha. Přírodě blízký les staví proti uniformitě a fádnosti lesa věkových tříd rozmanitost druhovou (rostlinné i živočišné říše) a také větší pestrost na úrovni biotopů. Dosahuje se ochranou a podporou vzácných a ohrožených druhů dřevin, ochranou pionýrských stádií lesa, ponecháním ležícího a stojícího starého a mrtvého dřeva v porostu, vytvářením prostředí pro rozvoj nižších rostlinných a živočišných organismů a podmínek pro hnízdění ptactva a úživnost lesní zvěře. Přirozená lesní společenstva se vyznačují též vyšším stupněm genetické diverzity, která jim umožňuje lepší přizpůsobivost vůči změnám venkovního prostředí. V neposlední řadě posouvají na kvalitativně vyšší úroveň i rekreační a estetickou funkci lesa.
Zvyšování ekologické stability
Les věkových tříd je často vystavený kalamitám nejrůznějšího druhu (vítr, sníh, námraza, hmyz, imise), výsledkem kterých je zničení jeho struktury, produkční ztráty a velkoplošné holiny, vyžadující umělou obnovu a intenzivní péči. Přírodě blízký les také postihují přírodní katastrofy, nejčastěji větrné smrště, poškozující horní vrstvu porostu. Vzhledem k jejímu uvolněnému mezernatému zápoji jejich vlivem nedochází k „domino efektu“, způsobujícímu velkoplošné vývraty v jednoetážových homogenních lesích. Velké větrné kalamity, které postihly západní Evropu v minulém desetiletí, poskytly důkaz o diametrálních rozdílech mezi obrovskými holinami v jihoněmeckých smrkových monokulturách a pomístnými škodami ve výběrných lesích Švýcarska. Přírodě blízký les i navzdory ztrátě dospělého porostu neztrácí zakmenění v zachovalé spodní etáži, poskytuje lepší podmínky pro přirozenou obnovu a není vytržený z produkčního cyklu tak jako les věkových tříd. Pěstování lesa přírodě blízkým způsobem si proto klade za cíl redukovat vliv abiotických a biotických škůdců, omezení kalamit a zvýšení stability produkce.
Racionalizace nákladů
Při posuzování vhodnosti a optimálnosti zavádění přírodě blízkého obhospodařování lesa je velmi důležitým faktorem jeho komplexní ekonomické zhodnocení. Vzhledem k tomu, že tento způsob je v naší lesnické praxi stále ojedinělý, nejsou k dispozici ekonomické analýzy. Mnohokrát je hodnocen účelově – na jedné straně pouze zdůrazňováním nižších nákladů na pěstební činnost, na druhé zas poukazováním na zvýšené náklady na těžbu a přibližování. V našich podmínkách je zatím nepopiratelným faktem úspora nákladů v pěstební činnosti, která se projevuje už při aplikaci klasického podrostního hospodářského způsobu a mnohem výraznější, asi na úrovni 25 % původních nákladů, je při realizaci jemnějších způsobů. Cílem přírodě blízkého pěstování lesa je upřednostňovat přirozenou obnovu a využívat přírodní procesy autoredukce při odrůstání nárůstů a kultur a ve výchově mladých porostů. V těžební činnosti při výběru stromů k těžbě jednotlivě nebo ve skupinkách a při šetrném přibližování kmenů z porostu se náklady zvýší asi o 10-25 %. V celkovém zhodnocení nákladů na lesnickou činnost v přepočtu na m3 vytěženého dřeva se tyto ve většině porostů pohybují na nižší úrovni než při realizaci klasických těžeb.
Zkvalitnění porostní zásoby
Pěstování lesa přírodě blízkým způsobem si klade za cíl také optimalizaci dřevních zásob, zvyšování přírůstu, a tím i výnosů, a zkvalitnění produkce dřevní hmoty. Je založené na zásadě, že úmyslná těžba se neřídí naléhavostí odcloňování přirozených nárůstů, ale zralostí mateřského porostu. Rozvoj přirozeného zmlazení je jen průvodním jevem těžebních zásahů, které se vykonávají s cílem vystupňovat přírůstek na nejkvalitnější jedince, a to intenzivním prořeďováním a vytvářením silných korun. Těžba se přitom realizuje převážně výběrem jednotlivých stromů, ne však s úmyslem vytvářet výběrný les, ale těžit mýtně zralé stromy s vystupňovaným hodnotovým přírůstkem. Kritérii jejich výběru je aktuální situace na trhu, zhodnocení přírůstu, stabilita porostu a podpora kvalitativní produkce.
Způsob realizace
Pěstování lesa přírodě blízkým způsobem se realizuje ve dvou základních směrech:
Podrostní hospodářský způsob klasických forem
Uplatňuje se využíváním velkoplošných clonných sečí a maloplošných clonných sečí pravidelných tvarů. Postupy vycházejí z legislativních ustanovení (přirozená obnova musí být zabezpečená minimálně na polovině plochy obnovovaného porostu) a lesních hospodářských plánů (LHP). Principy přírodě blízkého obhospodařování lesů splní jen částečně, navzdory tomu zůstává akceptovatelným způsobem jeho praktické realizace. Cílem při jeho aplikaci je vystupňovat podíl přirozené obnovy na maximum a zároveň zvýšit kvalitativní produkci podporou cílových stromů.
Podrostní hospodářský způsob jemnějších forem, účelový a výběrný hospodářský způsob
Uplatňuje se využíváním maloplošných clonných sečí nepravidelných tvarů, skupinovitou a skupinovou obnovou, jednotlivým výběrem, účelovou sečí, mozaikovým umisťováním sečí v porostu, výběrnými sečemi.
Postupy jsou v souladu s LHP, mohou však jít i nad jeho rámec, a to formou úpravy nebo změny plánu, kterou budou iniciovat zodpovědní odborní lesní hospodáři (OLH). Principy přírodě blízkého obhospodařování lesů splní v plném rozsahu, a je proto doporučeným způsobem jeho aplikace.
Je zájmem a cílem LSR začít uplatňovat ve stále širším rozsahu a nejbližším časovém horizontu jemnější formy hospodaření, uvedené v druhém základním směru. Jejich realizace probíhá dvěma způsoby:
- doporučeně – pro OLH hospodařící na lesních obvodech, kde jsou porosty s vhodnou východiskovou strukturou a je i předpoklad jejich odborného zvládnutí,
- systematicky – pro OLH obhospodařující objekty PRO SILVA.
Realizace v roce 2006
Systematické zavádění koncepce do provozu se v roce 2006 zaměřovalo na cílovou skupinu těch OLH, na jejichž lesních obvodech se vytvořily objekty PRO SILVA. Stalo se jimi především 67 genových základen lesních dřevin jako lokalit se zachovanými lesními společenstvy zřízenými na ochranu biodiverzity jak druhové, tak genetické. Udržet žádoucí dřevinné složení, původní kvalitní genofond a nepřetržitost svého poslání mohou génové základny pouze uplatňováním účelově realizovaných přírodě blízkých postupů. Kromě génových základen se do této skupiny zařadilo i dalších 17 lokalit, které jsou svou polohou, dřevinným složením, věkovou strukturou a prostorovým uspořádáním vhodné pro uplatnění nových pěstebních přírodě blízkých postupů.
Za účelem zvládnutí obhospodařování těchto objektů a osvojení si teoretických a praktických poznatků z přírodě blízkého pěstování lesa se v průběhu roku 85 odborných lesních hospodářů zapojilo do specializovaného kurzu, který se konal v prostředí nejvýznamnějšího demonstračního objektu PRO SILVA na Smolnické Osadě, známého nejen slovenské, ale i zahraniční odborné veřejnosti. V jeho průběhu byly účastníkům představeny nejen už vyformované výběrné lesy, ale také porosty v převodu na přírodě blízký les, a to jak ve fázi obnovních, tak výchovných zásahů. V závěru kurzu byli OLH vyzváni zpracovat písemné projekty, aby v nich představili své objekty PRO SILVA a uvedli vlastní představu realizace přírodě blízkých postupů. Po časovém odstupu 3–4 měsíců, potřebném na vypracování projektů, byli všichni vyškolení OLH spolu s vedoucími představiteli jejich odštěpných lesních závodů pozváni na regionální lesnické dny PRO SILVA, aby mohli prezentovat svoje práce.
V průběhu podzimu se tak uskutečnily čtyři akce na různých místech Slovenska, kterých se zúčastnilo více než 200 lesníků z LSR, přičemž pozváni byli i zástupci ochrany přírody a státní správy. Čtyři domácí OLH přímo na lokalitách svých lesních obvodů, ostatní v krátkých vystoupeních před odborným auditoriem, představili svoje demonstrační objekty PRO SILVA, uvedli krátkou charakteristiku, změnu svého přístupu k jejich obhospodařování, popsali těžební zásahy a jejich vliv na rozvoj přirozené obnovy a zkvalitnění porostní zásoby. Po úspěšné prezentaci a obhajobě projektů byl všem OLH odevzdán interní certifikát o ověření znalostí a praktického využití metod přírodě blízkého obhospodařování lesa.
Výchozí výměra objektů PRO SILVA z roku 2006 je 25 000 ha, kde ve smyslu zpracovaných projektů se většina mýtných porostů už začala nebo začne v příštím roce obnovovat jemnými, přírodě blízkými hospodářskými způsoby. Další rozšiřování této výměry je spojené s vyhledáváním nových génových základen, ale hlavně také s očekávanou iniciativou OLH, pro které se uvedená koncepce stává odrazovým můstkem k uskutečnění záměrů, které doposud nerealizovali pro nedostatek tvořivého prostoru a možná i pochopení.
Představením koncepce přírodě blízkého pěstování lesa, ale hlavně její praktickou realizací nadchází čas, aby se přírodě blízký smíšený, vertikálně členěný a různověký les popral o své místo v provozní praxi s klasickým, léty zažitým holosečným lesem věkových tříd a zahájil postupné, možná vícegenerační, ale přece jen vítězné tažení.
Adresa autora:
Ing. Rudolf Bruchánik, PhD.
Lesy SR, š. p., Banská Bystrica
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor