Výsledky výběrových řízení LČR na jednoleté smlouvy

Veronika Lukášová

Na počátku října roku 2006 rozhodly Lesy České republiky o vyhlášení otevřeného zadávacího řízení na dodávky pěstebních a těžebních služeb na rok 2007 podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, na 287 smluvních územních jednotkách (SÚJ). Zvolily tak mnohými podnikateli v LH kritizovanou cestu jednoletých smluv, pomocí které chtějí vyřešit složitou právní situaci. Ta vznikla rušením platnosti smluv vzešlých z VŘ z předchozích dvou let Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a některými dalšími událostmi – viz. LP 12/2006, str. 35. Po započtení všech hodnotících kritérií byly zatím zveřejněny zhruba dvě třetiny výsledků. O zbylých SÚJ by měla komise rozhodnout do konce roku 2006 (tedy po termínu uzávěrky tohoto čísla).

Jak probíhalo a dopadlo hodnocení?

Do tendrů se v řádném termínu přihlásilo 113 subjektů. Celkem bylo podáno 934 nabídek na jednotlivé dílčí zakázky.

Vedení LČR se tentokrát rozhodlo transparentnost hodnocení podpořit veřejným otevíráním obálek s nabídkami firem, které proběhlo v první polovině listopadu. Jeho výsledky byly zveřejněny 16. 11. 2006.

U jednotlivých uchazečů na každé SÚJ bylo hodnoceno tzv. saldo, což je hodnota finanční nabídky vyjadřující výdej finančních prostředků od Lesů ČR. Skládá se z ceny služeb za pěstební činnosti, těžební činnosti, nakupovaného sadebního materiálu a nakupovaných vyrobených sortimentů. Od tohoto součtu (výdej prostředků) se odečítala cena veškerého vytěženého dříví, které LČR prodávají smluvnímu partnerovi u pařezu (příjem prostředků). To znamená, že čím menší hodnota, tím vyšší příjem pro LČR, což je hlavním záměrem současných tendrů. U zakázky, v rámci které se těží 80 000 m3 ročně, při rozdílu nabízené ceny za dříví ve výši 300 Kč/m3 (možný meziroční nárůst ceny pilařské kulatiny), se tak hodnoty nabídek uchazečů mohly lišit o 24 mil. Kč. Toto saldo mělo v hodnocení váhu 80 %.

Celkové saldo z otevřených nabídek pro LČR činí -66 mil. Kč. To by teoreticky mělo znamenat, že státní podnik tyto peníze na nových tendrech vydělá. Firma LESS & Forest přitom nabídla uskutečnění zakázek s celkovým saldem –620 mil. Kč, další např.: Lesy Hluboká nad Vltavou -25 mil. Kč, Krušnohorské lesy -18 mil. Kč, CE WOOD +157 mil. Kč, Solitera +196 mil. Kč aj.

Dalších 10 % váhy v hodnocení představuje hodnota záruky za řádné provedení (Kč) – tzv. performance bond. Je to bankovní záruka, kterou subjekt skládá jako neodvolatelnou záruku za kvalitní provedení díla. Tato záruka může být kdykoliv v době plnění smlouvy uplatněna ze strany LČR při porušení smluvních ustanovení uchazečem.

Zbylých 10 % činila výše smluvní pokuty (Kč/m3 a den). Tu mohou LČR uplatnit na smluvním partnerovi při neplnění nebo časovém prodlení z plnění dodávek předem definovaných vyrobených sortimentů dříví.

SPLH je zásadně nespokojeno

Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství (SPLH) od začátku rozhodnutí vypsání VŘ na jednoleté smlouvy tuto variantu, jakož i přípravu a průběh těchto VŘ, kritizuje. Míra a způsob komunikace ze strany LČR byla podle vedení sdružení naprosto nedostatečná.

„SPLH od svého vzniku upozorňovalo a upozorňuje na to, že existovala řešení dobrá, kompromisní, schůdná, špatná a likvidační. LČR podle našeho názoru zvolily poslední variantu. Krátkodobá výběrová řízení neměla vůbec proběhnout. Navíc máme řadu právních i faktických pochybností o jejich řádném vyhlášení a průběhu, což ostatně dokazují i jejich výsledky,“ řekl pro LP předseda sdružení, Ing. M. Balák. „Důkladná právní analýza, kterou jsme si nechali vypracovat, však ukázala, že LČR k vypsání zbrklých a nestandardních krátkodobých výběrových řízení nenutil ani žádný právní předpis, ani žádná instituce. Naopak např. zřizovatel LČR, ministerstvo zemědělství, vydalo tiskové prohlášení, ve kterém se vyslovilo proti těmto výběrovým řízením. Dále jsme LČR upozorňovali, že soudy ještě nerozhodly v otázce, zda v předchozích výběrových řízeních bylo třeba postupovat podle zákona o veřejných zakázkách a že případné kladné soudní rozhodnutí může způsobit kolaps těchto výběrových řízení a ještě více situaci zkomplikovat. Výsledkem postupu LČR  je tak situace, kdy obecně v lesním hospodářství zavládl právní i ekonomický chaos. Konečné rozhodnutí bude skutečně na příslušných soudech i na Úřadu pro hospodářskou soutěž.“

Problémem těchto VŘ podle Ing. Baláka není nedostatek transparentnosti, ale jiné „transparentní“ chyby. „Všechny lhůty dané zákonem byly v zadávací dokumentaci zkráceny na absolutní zákonné minimum. Dokumentace zakázky neobsahovala tzv. „projekty“. Tedy tu část, která je naprosto klíčová pro pregnantní určení nabídkové ceny. „Objektivně“ konstruovaný hodnotící matematický vzorec připouští podle znaleckého posudku Národohospodářské fakulty VŠE manipulaci,“ říká předseda SPLH.

Úspěch společnosti Less komentuje SPLH na svých webových stránkách (TZ 20. 11. 2006) jako „spekulaci s cenou dříví na rok 2007 a nelze, než se obdivovat.“ Neúspěšným uchazečům podle nich z důvodu vyrovnání se se svými průběžnými finančními závazky (splátky strojních zařízení apod.) nezbude nic jiného, než své kapacity nabídnout vítězi VŘ.

SPLH nevidí jinou možnost, než požadovat z důvodu rozporu VŘ s pravidly rovné soutěže jejich zrušení a okamžité zahájení diskuse o budoucnosti lesnictví v České republice. Dne 19. 12. 2006 na svých stránkách zveřejnilo výzvu lesnickým firmám k zahájení stávkové pohotovosti.

LČR však nátlak ze strany SPLH nadále odmítají. Současné tendry podle nich napadají převážně podnikatelé, kteří většinu zakázek získali na základě smluv, které v letošním roce Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále UOHS) označil jako nezákonné. „Tento nátlak chápeme jako pokus o faktické vydírání vedení LČR, které jako jediné po 3 letech problematického řízení postupuje zcela transparentně a v souladu se zákonem. SPLH zneužívá své zaměstnance jako rukojmí k ochraně svých ekonomických výhod, které byly získány v subjektivně ovlivněných a netransparentních řízeních v letech 2004-2005, a to navíc v rozporu se zákonem. Není odpovědností vedení LČR, že velká část subjektů nezvládla náročné výběrové řízení a nabídla horší podmínky než konkurence,“ řekl generální ředitel LČR Ing. F. Koníček.

Stanovisko ČAPLH

Podle stanoviska ČAPLH, zveřejněného 20. 12. na www.caplh.cz, se potvrdily obavy, že uplatnění platného znění dokumentace na výběrová řízení nepřinese tolik potřebnou stabilizaci lesního hospodářství a trhu se dřevem. Přes dílčí zlepšení transparentnosti procesu vyvolává zadávací řízení podle prezidia ČAPLH mnoho pochybností.

ČAPLH vyzývá vedení LČR k přijetí opatření směřujících k trvalé kontrole dodržování podmínek VŘ a ustanovení smluv (maximální otevřenost ze strany LČR, podporující veřejnou kontrolu dodržování smluv včetně uplatňování smluvních sankcí).

LČR v reakci na toto stanovisko prohlásily, že učinily všechny možné kroky, dokonce i nad rámec zákona, aby zajistily maximální transparentnost a otevřenost a zároveň rovný přístup ke všem účastníkům tendrů. „Dopředu jsme deklarovali, že jednotlivé poznatky ze současných VŘ promítneme do střednědobých tendrů, které bychom měli vyhlásit během roku 2007. V tuto chvíli je ještě na vyhodnocení celého procesu VŘ brzy,“ řekl tiskový mluvčí T. Vyšohlíd.

Již několik měsíců probíhají práce na přípravě podmínek střednědobých tendrů. Prací ve společné komisi se účastní zástupci LČR jako zadavatelé a své zastoupení mají i reprezentanti sdružení lesnických společností (SPLH a ČAPLH).

Pozn. red.: Vzhledem k rychlému vývoji situace v posledních dnech se omlouváme čtenářům, že v době distribuce tohoto čísla budou možná již některé údaje neaktuální. Vývoj v kauze VŘ LČR můžete průběžně sledovat na www.silvarium.cz.

 

Rekordně pozitivní ekonomický výsledek LČR

Za první tři kvartály letošního roku činil provozní hospodářský výsledek Lesů ČR + 1 592 853 tis. Kč. To je prakticky dvojnásobek proti stejnému období loňského roku (800 782 tis. Kč). Provozní výsledek hospodaření meziročně vzrostl o 99 % na 1,59 mld. Kč. To představuje meziroční zvýšení o 0,79 mld. Kč. „Jedním z hlavních vlivů, které k současným skvělým výsledkům hospodaření Lesů ČR přispívají, patří jednoznačně větší efektivita u zadávaných zakázek. Lesy ČR se začaly chovat tržně a tento fakt se proto ihned takto projevil,“ říká Ing. František Koníček, generální ředitel Lesů ČR. Mezi další vlivy patří racionalizace prováděných provozních činností, dále prodej nadbytečného majetku, růst cen dříví na trhu a v neposlední řadě navýšený objem těžeb vlivem sněhové kalamity desetiletí. Hrubý zisk meziročně vzrostl o 51 % na 1,69 mld. Kč. „To představuje nárůst téměř o 0,67 mld. Kč. Nejvíce nás  překvapil výsledek přidané hodnoty na jednoho zaměstnance, která vzrostla o 42 %,“  říká RNDr. Vladimír Veselý, ekonomický ředitel Lesů ČR.

Zdroj: TZ LČR (30. 11. 2006)


Rozhodnutí Brněnského krajského soudu

Antimonopolní úřad bude muset znovu řešit kauzu tendrů státního podniku Lesy České republiky. Brněnský krajský soud kvůli procesním chybám zrušil jedno z rozhodnutí úřadu, podle nějž se Lesy České republiky musí řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek. Rozsudek se týká 16 firem ze Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství. Ty se na základě tohoto rozhodnutí domáhají zrušení platnosti VŘ.

Podle mluvčího Lesů Tomáše Vyšohlída se rozhodnutí soudu chodu firmy, a tedy ani prací v lesích, nedotkne. „Na průběhu současných tendrů na práce v lesích by verdikt soudu vůbec neměl nic změnit. Lesy České republiky se řídí červnovým právoplatným rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který označil náš podnik za zadavatele veřejných zakázek a výběrová řízení z roku 2004 a 2005 prohlásil za nezákonné,“ řekl Vyšohlíd.

Zdroj: www.splh.cz (19. 12. 2006) a Radiožurnál (12. 12. 2006)

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.