Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 02/07

České lesy zasaženy orkánem

Orkán, který se prohnal Českou republikou v noci z 18. na 19. 1. 2007, způsobil rozsáhlou lesní kalamitu. Nejpostiženější jsou oblasti na jihozápadě naší republiky, kde se škody odhadují v řádech milionů kubíků dřeva. Kalamita také výrazně zasáhla do nestabilní situace v českém lesnictví. Škody na lesních porostech jsou průběžně vyčíslovány, jsou uváděny méně či více přesné odhady a u většiny majitelů lesů se již intenzivně pracuje na odstraňování následků větrné kalamity.

Představujeme nové ministry zemědělství a životního prostředí

Po mnohaměsíčním martyriu byla dne 19. 1. 2007 vyslovena důvěra vládě Mirka Topolánka. Na scéně se tak objevují dvě nové významné osobnosti politiky, mající klíčový vliv na sektor lesního hospodářství - ministr zemědělství Petr Gandalovič a ministr životního prostředí Martin Bursík. Abyste si mohli udělat představu o tom, jakým způsobem mohou ovlivnit české lesnictví, položili jsme jim několik stručných otázek.

Posláním VÚLHM je zlepšovat stav lesů jako celku

Loni, tedy v roce 2006, oslavil 85 let své existence jeden z pilířů českého lesnického výzkumu - Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti-Strnadech. Od 1. 1. 2007 změnil svou právní formu - z příspěvkové organizace byl s několika dalšími výzkumnými ústavy přetransformován na veřejnou výzkumnou instituci. Co tahle změna znamená, jaké je v současnosti poslání VÚLHM, proč je pro lesníky i veřejnost potřebný, co si myslí o připravovaném lesním zákoně či o hlavních hrozbách pro lesní porosty v následujícím roce a to jsme se ptali dlouholetého ředitele VÚLHM Petra Zahradníka.

ICP Forests (Forest Focus) - Výsledky sledování v ČR v roce 2006

Petr Fabiánek, Kateřina Hellebrandová

Dlouhodobé antropické ovlivňování lesního prostředí je nepochybně hlavní příčinou nepříznivých změn v lesním ekosystému. Následkem kumulace škodlivých látek z nadměrné imisní zátěže dochází k okyselování svrchních půdních horizontů důležitých pro kořenovou výživu, k narušení fyziologických procesů a k celkovému oslabení stability lesních ekosystémů, které tak ztrácejí svoji přirozenou odolnost proti stresovým faktorům. Silné poškození lesních porostů pak vede k narušení všech funkcí a samotné podstaty lesa.

NP Šumava není jen kůrovec

Libor Hošek

Velká část laické i odborné veřejnosti klade mezi slovní spojení „Národní park Šumava“ a „kůrovec, resp. lýkožrout smrkový“ rovnítko. Národní park Šumava však není jen otázka kůrovce, je to celé spektrum větších či menších problémů, ale i velké množství tvůrčích činností, které jsou na území NPŠ prováděny. Již vlastní zřizovací právní předpis, kterým je Nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb., zcela jednoznačně definuje poslání národního parku: „Uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území NP k turistice a rekreaci nezhoršující prostředí.“

Mýtné a jeho dopady na přepravu dříví

Petr Straňák

Dne 1. 1. 2007 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 484/2006 Sb. ze dne 18. října 2006 o výši časových poplatků a o výši mýtného za užívání určených pozemních komunikací.

Většina z vás ví, co tomu všemu předcházelo, a za jakých podmínek byla síť el. mýtného uvedena do provozu.

Pokusme se zamyslet, co nám tato zásadní změna přinese a co bude znamenat pro dopravce dřevní hmoty a naše zákazníky.

Jedle kolem horní hranice výskytu – oblast Šumava

Daniel Černý

Jedle bělokorá je dřevina se širokou ekologickou valencí. Z hlediska vegetační stupňovitosti se podle literárních pramenů jedle vyskytuje na střídavě vlhkých a podmáčených půdách od 2. do 7. LVS (Zatloukal, 2001). V 8. LVS by se jedle podle některých autorů vyskytovat neměla, a pokud ano, tak pouze na rozhraní se 7. LVS ve formě ojedinělého výskytu živořících, zpravidla sterilních jedinců (Korpeľ a Vinš, 1965) Přesto se na Šumavě jedle vyskytují i hluboko v 8. LVS. V některých případech to jsou vitální a plodící jedinci, kteří dosahují úrovně smrku. Vzniká tak otázka, zda je na Šumavě správně zmapován 8. LVS, nebo zda je vůbec obecně správně charakterizován.

Zařízení lesů ve Velké Británii

Ján Šimkovič

Jedna z největších lesních společností ve Velké Británii - Scottish Woodlands Ltd. - zaváděla v roce 2001 jednotný databázový a mapový počítačový systém lesů, které obhospodařuje. Měl jsem možnost být u zrodu celého projektu a později jsem se podílel na mapovaní a zařízení lesů, které tato skotská společnost spravuje. Současně jsem vyhotovoval mapové a popisové časti, které tvořily součást schvalovaných lesních hospodářských plánů. Šest let spolupráce mě přesvědčilo o nesmírném úsilí lesníků při rozšiřování rozlohy lesů ve Velké Británii a zjistil jsem, že základní cíle, principy a pravidla zařízení lesů máme společné.

Certifikace FSC z pohledu Lesů České republiky

Martin Zavrtálek

V poslední době se na stránkách Lesnické práce objevilo několik článků dotýkajících se problematiky certifikace lesního hospodaření podle standardu FSC. Bude jistě užitečné přidat do počínající diskuse několik postřehů vzniklých v dosavadním průběhu přípravných prací Lesů České republiky, s. p., na pilotní certifikaci podle tohoto systému.

Public relations a komunikace patří do lesnictví

Josef Lenoch

Lesní hospodářství je neodmyslitelnou součástí národního hospodářství České republiky. Ve spojení s navazujícím dřevozpracujícím průmyslem vytváří lesnicko-dřevařský komplex, který se významně podílí na hrubém domácím produktu našeho státu. Na rozdíl od mnoha jiných výrobních odvětví má to specifikum, že lesní hospodaření se uskutečňuje v lese, který veřejnost vnímá jako součást svého okolí, svého životního prostoru. Les, coby součást kulturní krajiny člověka, je vnímán i jako přírodní bohatství společnosti, a ta má přirozené právo se k němu vyjadřovat, a to jak na úrovni celku, tak jednotlivého občana.