Zařízení lesů ve Velké Británii

Ján Šimkovič

Jedna z největších lesních společností ve Velké Británii - Scottish Woodlands Ltd. - zaváděla v roce 2001 jednotný databázový a mapový počítačový systém lesů, které obhospodařuje. Měl jsem možnost být u zrodu celého projektu a později jsem se podílel na mapovaní a zařízení lesů, které tato skotská společnost spravuje. Současně jsem vyhotovoval mapové a popisové časti, které tvořily součást schvalovaných lesních hospodářských plánů. Šest let spolupráce mě přesvědčilo o nesmírném úsilí lesníků při rozšiřování rozlohy lesů ve Velké Británii a zjistil jsem, že základní cíle, principy a pravidla zařízení lesů máme společné.

Přírodní podmínky a hospodářská úprava lesa ve VB

Rozdílem oproti našim poměrům jsou horší přírodní podmínky (dlouhotrvající srážky, ztížené půdní poměry pro výsadbu porostů – vřes, močálovitý povrch). Bez ohledu na ně zde lesníci odvádějí kus práce a zalesňují z našeho pohledu téměř nezalesnitelné plochy. Velkou část výsadby tvoří introdukované dřeviny. Tyto porosty mají nízkou obmýtní dobu - asi 40 až 50 roků. Nacházejí se tu i přirozené lesy tvořené hlavně borovicí (Scots pine), která patří spolu s tisem a jalovcem k jediným původním jehličnatým dřevinám Velké Británie. Porosty jsou každoročně ohrožovány hlavně požáry a větrem.

Lesní hospodářské plány (forest plans) se vyhotovují i ve Velké Británii. Celkový rámec návrhu plánu platí 20 let a LHP nejsou povinné. Když si však vlastník či správce lesa dá vyhotovit LHP, dostane současně souhlas na desetileté těžby podle návrhu plánu a může dostat grant na zhotovení plánu a následně na zalesňování. Pokud obhospodařovatel nemá LHP, musí žádat o povolení pro vykonaní každé těžby. LHP si můžou dát vyhotovit jednotliví lesní hospodáři nebo skupina. Ta ale musí mezi sebou vyhotovit smlouvu, protože státní orgán jedná při procesu vyhotovení LHP jen s jedním zástupcem. Pokud je majetek geograficky nebo vizuálně separovaný, dělá se na každou část samostatný plán. Vzhledem ke způsobu financování je vyhotovený plán veřejně přístupný a kdokoliv má možnost do něho nahlédnout. Žádost o grant na vyhotovení LHP se předkládá každoročně do určitého data. Výška příspěvku na vyhotovení má svá pravidla. V průměru se poskytuje 15 liber na hektar.

Plán musí uvažovat i s veřejným zpřístupněním části zařízených porostů – ne celé zařízené plochy. Jinak je ve Velké Británii všeobecně zakázaný veřejný přístup na soukromé lesní pozemky.

Plán musí být vyhotovený podle určitých zásad (UK Forestry Standards).

Prostorové rozdělení lesa

V zásadě se rozlišuje plocha porostlá stromy (productive area) a ostatní lesní pozemky - různé typy funkčních ploch bez stromů (not productive area). Minimální plocha nejnižší jednotky rozdělení lesa je 0,05 ha. Označení je dvoustupňové: číslo dílce (compartment) a písmeno částkové plochy (subcompartment). Každý dílec má aspoň jednu částkovou plochu. Částková plocha může mít víc komponentů (component), když je druhově nebo typově rozdílná. Plošné zastoupení komponentů se vyjadřuje v procentech.

V rámci komponentů je možné rozlišovat i vertikální etážovitost porostu (storey).

Typickým označením na porostních mapách je číslo dílce a písmeno částkové plochy s vyznačenou zkratkou dřeviny a rokem zalesnění. Znázornění věku porostu rozlišnými barvami se nepoužívá. Na porostních mapách se barvou obvykle odlišuje druh dřeviny a ostatní lesní pozemky podle typu.

Takzvané “ostatní lesní pozemky” bez stromů (otevřené plochy, jiné funkční plochy) jsou také označované jako částková plocha.

Při zařízení lesů se v rámci rozvržení ploch uvažuje s určitou stanovenou minimální výměrou takzvaných otevřených ploch neporostlých stromy (většinou 20 % z celkové zařízené plochy). V případě nedodržení této podmínky se snižuje příslušný grant.

Zjišťování popisových veličin a plán hospodářských opatření

Základními veličinami, které se zjišťují při popisu porostů, jsou dřevinné složení a procentuální zastoupení druhů, bonita, či přesněji výnosová nebo produkční třída (yield class), rozestup stromů a počet stromů na hektar, rok zalesnění, etážovitost, stupeň ohrožení větrem a model výchovy (thinning model) porostu.

Na základě určitých minimálních vstupních veličin je možné pomocí vývojových modelů zjistit další vývoj produkce a těžeb za příslušné (mýtní) období.

Návrh mýtních těžeb (coupe) se získá rozdělením zařízeného území na těžební bloky na základě celkové obnovní doby tohoto území s využitím speciálních principů návrhu lesního designu.

Převládajícími dřevinami jsou smrk sitka (Sitka spruce), borovice lesní (Scots pine), modřín (Japanese larch) a duby (Oak). Vzhledem k horším půdním podmínkám (kyselost a vlhkost) se před sadbou musí provést orba. První cesta se obvykle staví až když porost dosáhne produkčního (mýtního) věku.

Objem stojícího stromu se obvykle počítá na základě tabulek z průměru stromu v prsní výšce měřené s kůrou (overbark) a z výšky stromu. V případě neexistence tabulek lze pak výpočet provést ze součinu bazální plochy stromu vypočítané na základě průměru v prsní výšce, koeficientu tvaru kmene a výšky. Zásoba porostu se obvykle počítá pomocí zkusných ploch. Na každé zkusné ploše se zjistí průměr všech stromů nad 7 cm tloušťky v prsní výšce a změří se výška nejsilnějšího stromu do určité vzdálenosti od středu zkusné plochy. Na základě vypočítaných středních veličin a počtu stromů na hektar se vypočítá objem na hektar.

Bonitní systém je založený na určení maximálního průměrného ročního přírůstku stanoviště (m3/ha). Tabulkami se určí „yield class“ – bonita z výšky nejvyššího stromu stanoviště a věku.

Důležitou popisovou veličinou je stupeň ohrožení větrem (windthrow hazard classification). Podle zóny ohrožení větrem, nadmořské výšky, expozice a typu půdy bylo stanoveno šest tříd ohrožení větrem. Třída ohrožení větrem a určená kritická výška porostu umožňují předpovídat míru ohrožení stanoviště větrem.

Probírky se používají selektivní nebo systematické (hlavně liniové). Jejich hlavním účelem v hospodářsky využívaných porostech je provzdušnit porost a propustit světlo. Při realizaci probírky je důležité zvolit intenzitu tak, aby nedošlo k přílišnému odkrytí plochy a k následnému poškození větrem.

Při návrhu mýtní těžby se vzhledem k nízké obmýtní době (40–50 roků) hospodářsky využívaných lesů ve Velké Británii používají i několika hektarové seče. Při těžebním návrhu se tedy uvažuje s komplexní těžbou vícera dílců naráz tak, aby celé uvažované území bylo obnovené v průběhu 30–50 let.

Dřevo se používá hlavně na výrobu celulózy. Podél potoků, řek a cest se ponechávají enklávy stromů (retention) do dalšího obmýtí - většinou směs listnáčů a jehličnanů – které mají za úkol zachovat biodiverzitu a lesnatý vzhled krajiny.

Součástí těžebního projektu je i návrh krajinářského designu (landscape design). V 3D nákresech se znázorní návrhy mýtních prvků (felling proposals) a následného porostu (replanting proposals) celého porostního komplexu za jeho celou obnovní dobu s případným výškovým rozvrstvením v jednotlivých mýtních etapách.

Lesnické mapy

Základními lesnickými mapami jsou mapa porostní, mapa těžební a mapa zalesnění. Lesnické tématické mapy se vkreslují do rámce „Ordnance Survey map“ (OS map), podobně jako u nás vkreslujeme lesnické mapy do rámce katastrální mapy. OS mapa obsahuje poměrně přesnou situaci cest, řek, potoků, intravilánů a hranic pozemků porostlých stromy. Tak jako my používáme JTSK systém na zobrazování map, ve Velké Británii používají vlastní národní zobrazovací souřadnicovou síť (Great Britain National Grid).

Na porostní mapě jsou zobrazené hranice dílců a částkových ploch. Dílec se označuje na mapě v zlomkovém tvaru, kde čitatelem je číslo dílce a jmenovatelem je výměra dílce. Částková plocha se označuje písmenem malé abecedy. Pod písmenem malé abecedy je označení dřeviny nebo zkratka druhu plochy, když plocha není porostlá dřevinami. Pod označením dřeviny je ještě rok, kdy byla příslušná dřevina vysazená.

Těžební mapa barevně znázorňuje dílce nebo jejich části, které se vytěží v pětiletých intervalech na celém zájmovém území. Na mapě těžeb je obvykle označené jen číslo dílce a jeho výměra.

Mapa zalesnění zobrazuje rozvrhnutí celého zájmového území vzhledem k novému uspořádání a zalesnění po vytěžení celého zájmového území. Jednotlivé časti nového prostorového uspořádání doprovází slovní komentář.

Adresa autora:

Ing. Ján Šimkovič

Lesne hospodarske plany, Forestry mapping

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

http://uk.geocities.com/jansimkovic