Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 2/09

Úvodník 2/2009

Vážení čtenáři,
když píši tento úvodník, je konec ledna. Olověné mraky vévodí obloze, větve stromů se vlní v poryvech větru, zbytky sněhu už ztratily svůj sněhobílý jas a rtuť v teploměru olizuje bod mrazu. Při pohledu z okna mne napadá, jak ta dnešní atmosféra daná počasím odpovídá náladě v lesnictví. Šeď, poryvy větru a špinavý sníh. Bod mrazu!


Editorial 2/2009

Vážení čtenáři,
situace v lesnicko-dřevařském komplexu se vyvíjí – dle očekávání – nepříznivě. Na odvětví tvrdě dopadá světová hospodářská krize, která začíná mít reálné důsledky – firmy přistupují k propouštění zaměstnanců. Podle některých odhadů může přijít v sektoru o práci až několik tisíc lidí. Zelená zpráva o stavu lesa uvádí, že v roce 2007 pracovalo v lesnických činnostech 19 398 lidí, což znamenalo 4,7% pokles oproti roku 2006. Za rok 2008 nejsou data ještě k dispozici, lze ale očekávat, že se již projeví nepříznivý vývoj způsobený notoricky známými příčinami – kalamity, světová finanční krize, která přerostla v krizi hospodářskou, nevhodně zadaná výběrová řízení. Vývoj zaměstnanosti v tomto roce bude hodně záležet i na politické vůli státu podat odvětví pomocnou ruku.

Přeji všem vlastníkům lesa, aby se jim kalamity vyhnuly

Rozhovor s Jiřím Novákem, náměstkem pro lesní hospodářství Mze

Jiří Novák nastupoval do vedení Lesů ČR z pozice ředitele Krkonošského národního parku po vítězství ve výběrovém řízení, kterého se zúčastnilo 18 kandidátů. Hodnotit jeho působení, jež bylo téměř o dva měsíce delší než angažmá jeho čtyř předchůdců, je otázkou pro zakladatele podniku. Z krátkého vyjádření ministra Petra Gandaloviče se zdá, že v pozici obstál. Zadání ministerstva, dokončit tendry pro období 2008-2010, splnil. Ke stabilizaci sektoru tím ovšem rozhodně nepřispěl.  
První prognózy hovořily o tom, že by se mohl Jiří Novák stát úspěšným ředitelem LČR, dnes se zdá, že by se mohl stát zárukou kvalifikovaného a dynamického vedení úseku lesního hospodářství. Otázkou je, do jaké míry mohou osobní a odborné předpoklady ovlivnit úspěch v české politice.


Lesní hospodářství EU

Karel Vančura

Lesy Evropské unie mají různý charakter z hlediska klimatických, geografických i ekologických podmínek. Zahrnují boreální i mírné pásmo, pásmo mediteránní, lesy horské i lužní. S ohledem na různou formu vlastnictví se liší i socioekonomické podmínky mezi jednotlivými oblastmi a zeměmi. Význam lesů vzrostl zejména po připojení Rakouska, Finska a Švédska, všech 27 členských států má nyní přes
170 mil. ha lesů, tj. asi 42 % rozlohy EU, a zalesněná plocha se každým rokem přibližně o 0,4 % zvětšuje. Před přístupem deseti nových členských států v roce 2004 bylo 65 % lesů v soukromém vlastnictví, zbytek tvořily lesy veřejné, jejichž rozloha se pak zvýšila na 40 %.

Primární trh s dřívím v ČR tržní uspořádání a jeho dopady na fungování trhu

Ludvík Pavlíček

Účastníci primárního trhu s dřívím se v posledních letech častěji potýkají s problémy, které ovlivňují jejich hospodaření a podnikání. V současnosti tento stav umocňují nepopiratelné vlivy celosvětové hospodářské krize. Z pohledu ČR byl však její vznik mimo sféru vlivu, když byla iniciována především politickými intervencemi Clintonovy administrativy do pravidel státní regulace v roce 1995 prostřednictvím tzv. Community Reinvestment Act a následně chováním finančních institucí. Ovlivnit však můžeme některé podmínky fungování trhu s dřívím v ČR. Ne všechny jsou totiž optimálně nastavené. Mimo jiné to nepřispívá z dlouhodobého pohledu ke snižování účinků dopadů nestandardních (krizových) situací na trhu.

Lýkožrout severský obrana proti významnému invaznímu škůdci

Radomír Mrkva, Vlastimil Vala

Zprvu téměř sběratelská rarita, později druh unikající lesnické pozornosti, ale zaznamenaný na řadě lokalit ve Slezské nížině, se po kalamitním suchu počátkem 90. let začal šířit na západ. Stal se významným zástupcem společenstev kůrovců na celé Moravě a pronikl i do Čech. Každoroční monitoring pomocí odchytu rojivců do lapačů sice poskytuje určitou informaci o četnosti jeho populace na území ČR, ale skutečný hospodářský význam tohoto druhu je zřejmý až po zjištění jeho zastoupení na kůrovcových stromech. Analýzami odebraných vzorků kůr bylo na LS Třebíč zjištěno, že v roce 2008 zde byl lýkožrout severský zastoupen v průměru 47 % (lýk. smrkový – 15 %, lýk. lesklý – 38 %). Na revíru Radkovice, kde bylo odebráno nejvíce vzorků, ale dosahovalo zastoupení až 51 %. Podobně je tomu také v okolí.

Celoplošná příprava půdy orbou v lužním lese

Jiří Libus, Oldřich Mauer

Eliminace negativního vlivu buřeně je jedním ze zásadních problémů při obnově lesa v lužních ekosystémech. Ve vegetační době je buřeň i při velmi malém přístupu sluneční radiace schopna výškového růstu až 150 cm, výrazně tak utlačovat kultury cílových dřevin a v některých případech i znemožňovat jejich obnovu. Tento článek shrnuje poznatky z výzkumu zabývajícího se vlivem přípravy půdy orbou v lužním lese na růst dubu letního, vegetaci a biologickou aktivitu půdy.

Nízký a střední les - plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa

Martin Flora, Václav Hurt, Jan Kadavý, Michal Kneifl, Robert Knott, Michal Servus

Celosvětový růst cen energií vede ke zvyšování cen zdrojů energie. Využívání alternativních (též obnovitelných) zdrojů energie je jednou z priorit energetické politiky Evropské unie. Jedním z mnoha produktů lesa, který je možno využít jako alternativní zdroj energie, je biomasa (palivové dříví, popř. štěpka). Produkce palivového dříví v lese by se proto mohla stát jedním z výrazných ekonomických stimulů lesního hospodářství, zejména drobných a středních vlastníků lesa.

Ukázkové lesní celky v Polsku

Petr Kupec, Jiří Schneider, Jerzi Lesinski

Promotional Forest Complexes – PFC (ukázkové lesní celky) jsou specifickou ukázkou trvale udržitelného polyfunkčního lesního hospodářství v Polsku. Jejich účelem je zejména ukázka funkčně  optimalizovaného lesního hospodaření v přírodních podmínkách oblasti, kterou prezentují. Odlišnost od standardních přístupů funkčně integrovaného lesního hospodaření spočívá především ve zdůraznění ekonomicko-ekologického aspektu lesního hospodářství.

170 let ochrany a výzkumu Žofínského pralesa

28. 8. 2008 jsme si připomněli 170. výročí od vyhlášení ochrany Žofínského pralesa a pralesa Hojná Voda v Novohradských horách. Zejména Žofínský prales se svými 98 ha patří mezi nejhodnotnější zvláště chráněná území v České republice, a proto má svoji tradici nejenom lesnickou a ochranářskou, ale je také významným výzkumným objektem pro biologické a lesnické vědy.