Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 10/12

Čáp černý (Ciconia nigra)

Robert Doležal

Na rozdíl od všem známého čápa bílého (Ciconia ciconia), se kterým se v přírodě či na obrázku setkal každý z nás, žije druhý zástupce stejného rodu, čáp černý (Ciconia nigra), skrytým způsobem života v lesích. Uniká tak naší pozornosti i přes svoji nemalou velikost, výrazné zbarvení i fakt, že se mnohdy pohybuje i v těsné blízkosti lidských sídel. Nestaví si hnízda na komínech a sloupech jako jeho příbuzný, při lovu v potocích a vodních strouhách ho většinou kryje vegetace, a tak ho spatříme nejčastěji kroužit na obloze v blízkosti lesa nebo na bahně vypuštěného rybníka, a to převážně koncem léta, kdy mladí ptáci opouštějí hnízda a shromažďují se v menších a někdy i početnějších skupinách k podzimnímu tahu na zimoviště ležící v subsaharské Africe.

Bez černý (Sambucus nigra) a bez červený (Sambucus racemosa)

Vladimír Janeček, Jana Ešnerová

Tyto keře jsou všeobecně velmi dobře známé a rozšířené. Existuje kolem 20 druhů bezu rozšířených v mírném a subtropickém pásmu obou polokoulí. V České republice se kromě zmiňovaného bezu černého a červeného (keře) vyskytuje v rodu Sambucus ještě bez chebdí, který je ale bylinou, nedřevnatí.

Smrk omorika

Luboš Úradníček

Vědecký název je Picea omorika (Pančić) Purkyně. Název druhu pochází z původního srbského názvu stromu – omorika. Srbsky: Pančićeva omorika (Панчићева оморика).

Skromné, ale úspěšné kulatiny - Vítězem 10. ročníku fotbalového turnaje Lesnické práce se stal tým HLDS

Michal Třeštík

Téměř přesně po 10 letech (1. ročník se konal 12. září 2003) se 13. září v Kostelci nad Černými lesy uskutečnil jubilejní 10. ročník turnaje v malé lesnické kopané O putovní špalek časopisu Lesnická práce. Ranní déšť, skromnější účast i ceny ve srovnání s minulými ročníky zpočátku mohly navodit dojem, že se i nad tímto lesnickým sportovním svátkem stahují mračna, ale pozdější vyjasňování oblohy společně s hladkým průběhem turnaje tyto obavy vyvrátily.

Lesnictví, manažeři a někteří „zelení“

Miroslav Sloup

Před mnoha lety mně jeden profesor vysvětloval náročnost lesnických věd na příkladu potřeby obrovského rozsahu vědomostí – od ekonomiky přes technické disciplíny až po ekologii.

To se mi vybavilo při letošních státních závěrečných zkouškách na lesnické a dřevařské fakultě v Praze. Zkouška u bakalářského studia obsahovala předměty jako technologie a ekonomika v lesním hospodářství, ekologie a lesnická typologie a hospodářská úprava lesů. Předpokládá se, že uchazeč je dostatečně znalý technických, ekonomických i ekologických disciplín tak, aby je mohl uplatňovat v praktickém životě.

Po kom se jmenuje Borovice vejmutovka

Jana Möllerová

Známá a nápadná borovice, které se v její domovině obvykle říká eastern white pine, získala jméno vejmutovka v Británii. Zvláštní shodou okolností se v historii její introdukce do Evropy a jejího pěstování sešli dva Weymouthové, kteří nebyli příbuzní a ani jinak spolu neměli nic společného.

Dřevo tisu

Aleš Zeidler, Jan Reisner

Tis červený je bezpochyby velmi zajímavou dřevinou a na stránkách Lesnické práce mu již v tomto roce byla několikrát věnována zasloužená pozornost. Hlavním důvodem, který přispěl k ústupu tisu a vynutil si současnou ochranu, byla především poptávka po jeho kvalitním dřevu. Čím je toto dřevo tak unikátní a jaké jsou možnosti využití dřeva tisu, to je předmětem následujícího příspěvku.

Moderní šlechtitelské metody v lesnictví

Téměř v každém biologickém vědním oboru se ve stále větší míře uplatňují postupy založené na znalostech genetické informace. Stejné je to i v lesnictví při výběru a šlechtění lesních dřevin. Vhodná aplikace inovativních metod umožňuje nejen zkrácení klasického šlechtitelského cyklu, což ve výsledku přináší lesnímu hospodářství rychlejší a větší ekonomický zisk, ale také otevírá nové možnosti v otázkách zachování a záchrany genových zdrojů, studia původu a struktury populací lesních dřevin či sledování projevu klimatických změn.

Cílem tohoto příspěvku je přijatelnou formou seznámit čtenáře Lesnické práce se současným stavem poznání a uplatnění moderních geneticko-šlechtitelských metod v lesnictví.

Perspektivy pěstování smrku ztepilého – II.

Radek Pokorný, Otmar Urban

Z výsledků experimentů kultivace smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst) v podmínkách zvýšené vzdušné koncentrace CO2 (EC; 385 ppm + 350 ppm), která bude pravděpodobně v ovzduší koncem tohoto století, lze odvodit jeho pěstební perspektivy pro lesnickou praxi.

Sdružování vlastníků lesa

Milan Slavinger

V současné době se připravují nová pravidla pro dotace v lesním hospodářství. Jednou z dříve dotovaných činností bylo sdružování lesních majetků za účelem společného hospodaření. O tom, že se jedná o aktuální problematiku, svědčí její zařazení do NLP II klíčové akce 5 opatření 5.1 „Podpořit (legislativně, finančně a informačně) sdružování vlastníků drobných lesů ke společnému hospodaření a společnému prodeji výrobků a služeb“.