Srovnání produkce douglasky tisolisté s domácími dřevinami

Vilém Podrázský, Daniel Zahradník, Karel Pulkrab, Jan Kouba

Douglaska tisolistá (Pseudotsugamenziesii /Mirbel/ Franco) patří ke světově nejvýznamnějším komerčním dřevinám. Zatímco v řadě evropských i mimoevropských zemí je masivně využívána, v České republice je dosud na okraji zájmu, nebo dokonce posuzována v negativním světle. K objektivním příčinám patří nepřiměřený tlak státní správy, nijak netlumený, ale spíš podporovaný rezortem, na tzv. „ekologizaci“, a na druhé straně současná silná orientace na krátkodobou, spíše krátkozrakou „ekonomizaci“ lesního hospodářství. K subjektivním, tedy „lesnickým“ důvodům pak patří neschopnost příslušných sektorů, tedy lesnického a dřevařského, efektivně pěstovat, obchodovat a zpracovávat minoritně zastoupené dřeviny a sortimenty, i s velkou tržní hodnotou v blízkém zahraničí.

Situace v České republice
V České republice roste tato dřevina v současné době na zhruba 5 600 ha (necelých 0,22 % porostní plochy), ale s výrazným potenciálem na podstatně větším území. Zvýšený zájem jí spíše věnují soukromé a obecní majetky, na rozdíl od státních lesů, které jsou ve zvýšené míře vystaveny v úvodu zmiňovaným tlakům.
Studie provedené na obou našich fakultách přitom potvrdily její produkční nadřazenost nad domácími dřevinami, z introdukovaných se jí pak na vhodných stanovištích vyrovná pouze jedle obrovská, která však silně zaostává kvalitou produkované dřevní hmoty. Ta se u douglasky uvažuje minimálně na úrovni smrku nebo modřínu. Rovněž půdotvorné funkci douglasky se věnovala řada prací, v podstatě tak bylo vyloučeno negativní působení této dřeviny na pedochemický stav humusových forem a lesních půd, a to i v případě jinak méně vhodných a méně častých monokultur. Méně výrazný (příznivý) vliv na hydrofyzikální vlastnosti lesní půdy ve srovnání s jinými dřevinami byl sice doložen jako průkazný, ale absolutně méně významný – v každém případě je půda porostů douglasky z hydrofyzikálního hlediska výrazně a významně příznivější než půda zemědělská, respektive nelesní. Jako velmi významná se jeví značně vyšší odolnost douglasky ve srovnání se smrkem ztepilým vůči abiotickým i biotickým faktorům včetně sucha, dokládaná jak domácími, tak zahraničními autory, popřípadě její schopnost efektivněji využívat půdní vodu. Tato dřevina tak může hrát důležitou roli při náhradě smrku v nižších polohách, při zachování vysoké produkční funkce (dokonce při jejím pronikavém zvýšení) lesních porostů. Tento aspekt může nabýt ještě většího významu, když si uvědomíme, že v několika desetiletích budeme čelit situaci, kdy 5. věková třída, nastupující mýtné smrkové porosty, bude zaujímat zhruba poloviční plochu ve srovnání se současností.
Nicméně douglasce a jejímu pěstování je nadále nutno věnovat značnou pozornost ze strany výzkumu, dosud totiž nejsou komplexně vyloučena nebo kvantifikována možná environmentální rizika, třebaže předběžné výsledky indikují například méně výrazné ovlivnění původních fytocenóz ve srovnání se smrkem ztepilým. V lesnickém provozu pak zásadně chybí informace o ekonomických aspektech jejího pěstování a možnostech hospodářského využití této dřeviny, a to přes dobré zkušenosti řady subjektů, douglasku těžících a její dřevo obchodujících. Cílem předkládaného článku je proto uvést první rozsáhlejší údaje o výsledcích studie sledující v hrubém měřítku hodnotovou produkci douglasky na významném lesním majetku se značnými zkušenostmi s jejím pěstováním, konkrétně ze Školního polesí Hůrky Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga Písek.

Metodika
Předmětem šetření byla komparace dynamiky objemové a hodnotové produkce douglasky tisolisté s ostatními relevantními dřevinami, konkrétně s produkcí smrku ztepilého, dubu, buku a modřínu. Šetření bylo provedeno na území LHC Školního polesí Hůrky VOŠL a SLŠBS Písek. Analyzovány byly všechny porostní skupiny, ve kterých měla douglaska větší zastoupení než 20 % a které dosahovaly věku vyššího než 30 let. Pro potřeby tohoto srovnání byly vybrány porosty na stanovišti charakterizovaném SLT3K, celkem se jednalo o zpracování 372 porostních skupin. Z tohoto počtu byla čistá zásoba počítána pro 92 skupin se zastoupením DG ve věku 30–124 let. Ty byly srovnávány s porostními skupinami smrku ztepilého (246 skupin ve věku 30–160 let), buku (130 skupin, 30-160 let), dubu (164 skupin, 34–160 let) a modřínu (120 skupin, 32–160 let). Objem stojící zásoby v m3/ha v členění podle jednotlivých dřevin byl převzat z LHP (Lesní hospodářský plán na r. 2010–2019). Zjištěný objem stojící zásoby analyzovaných dřevin byl upraven na plné zakmenění a na plochu jednoho hektaru, aby mohlo být realizováno srovnání dosahovaného efektu jednotlivých dřevin. Věk byl pro dané porosty převzat z hospodářské knihy pro daný LHC na léta 2010–2019.
Cena zásoby porostů byla vykalkulována na základě následujících úvah:
- sortimentace byla provedena pro vybrané dřeviny s tím, že sortimentace douglasky byla provedena podle dřeviny smrk, sortimentace modřínu podle borovice,
- sortimentace byla provedena podle tabulek (PAŘEZ 1987a; b) pro kvalitu „N“ – zdravé, nepoškozené, rovně rostlé kmeny,
- v každé tloušťkové třídě (6+ až 1) byly zohledněny hlavní sortimenty, které jsou aktuálně obchodovány v podmínkách České republiky a oceněny tržními cenami (Kč), které publikoval ČSÚ pro rok 2010.
Ceny sortimentů douglasky byly oceněny cenou sortimentů smrku vzhledem k tomu, že informace o cenách získaných při obchodování dřeva douglasky jsou zcela ojedinělé a značně odlišné, lokálně specifické. Podobně bylo postupováno v případě modřínu, využita byla borovice. Na základě těchto vstupů byly pro zmíněné hospodářské dřeviny a pro jejich výčetní tloušťku vykalkulovány ceny sortimentů. Průměrný mýtní přírůst hodnotový (Kč/ha) v členění podle jednotlivých dřevin byl vykalkulován jako podíl oceněné stojící zásoby a příslušného věku dřevin.
Vývoj zásoby a hodnoty porostů (y(t)) v závislosti na jejich věku (t) byl následně modelován pomocí Korfovy růstové funkce (KORF 1939), která je pro podobné účely jedna z nejvhodnějších.

Výsledky
Výsledky dokumentují produkční převahu douglasky jak s ohledem na objem produkce, tak i její hodnotu (tabulka 1, grafy). Douglaska dosahovala v daném modelu nejvyšší hodnoty zásoby i její ceny v době kulminace obou typů přírůstů, nejvyššího průměrného přírůstu objemového i hodnotového v době kulminace. Výjimkou byl běžný přírůst objemový v době kulminace u smrku a modřínu, kdy byly kalkulovány vyšší hodnoty ve srovnání s douglaskou. Ta se tak jeví z hlediska objemové i hodnotové produkce jako nejefektivnější dřevina.
Při hodnocení výsledků a při celkovém hodnocení hospodaření s douglaskou na Školním polesí Hůrky musíme mít na paměti řadu skutečností, méně běžných na jiných majetcích. Jedná se o LHC, na kterém je douglaska zastoupena v dostatečném množství, v dobré věkové struktuře a před více než sto lety byla zvolena velmi vhodná provenience. Pracovníci polesí pak s touto dřevinou dlouhodobě pracují a mají značné zkušenosti s její obnovou včetně přirozené, s pěstováním a jako samostatně hospodařící subjekt i s obchodováním získané dřevní suroviny. Blízkost německého trhu, cenícího si dřeva douglasky více než běžných domácích jehličnanů, hraje rovněž svoji velmi významnou roli.
Je také nutno zmínit, že se v našem případě jedná o první studii svého druhu a k dispozici nejsou ani žádné dílčí podklady pro ekonomické hodnocení jednotlivých aspektů pěstování této dřeviny. Z toho plyne i řada metodických problémů a nedostatků, které musí další výzkum objasnit. K nim patří:
- sledovaná studie se zaměřila na data LHP, což je pro hospodaření v lesních porostech sice základ, nicméně přesné a podrobné sledování v jednotlivých porostech by poskytlo pro dané podmínky relevantnější data, to bude předmětem podrobnějších studií,
- sortimentace douglasky byla provedena podle smrku (analogicky modřínu podle borovice), což je další, stavem výzkumu i provozu zapříčiněné zjednodušení, které může mít vliv na hodnocení jednotlivých dřevin, spíše však může efekt pěstování podhodnocovat,
- také členění zásoby na jednotlivé sortimenty je obecné, lze říci tabulkové, a v jednotlivých případech může vypadat podstatně jinak, daná metodika neumožňuje hodnocení optimálního zpeněžení zásoby,
- ceny sortimentů douglasky, respektive všech dřevin, jsou velkým problémem, jsou místně a případově specifické a v dané studii byla použita značná zevšeobecnění. Údaje z jednotlivých majetků se pohybují od srovnatelné hodnoty jako domácí smrk, modřín, nebo borovice, v příhraničních oblastech nebylo výjimkou až o 30 % vyšší průměrné zhodnocení.
I na základě těchto obecných, lze říci provozních dat, je možné uvažovat o značném přínosu pěstování douglasky nejen z hlediska objemu produkce, což v jednotlivých případech dokládají i další autoři v různých růstových podmínkách jak na živných stanovištích ŠLP Křtiny, kyselých stanovištích ŠP Hůrky na Písecku, i na svěžích a kyselých stanovištích ŠLP Kostelec nad Černými lesy, ale ještě výrazněji v případě produkce hodnotové.
Lze předpokládat, že ceny sortimentů douglasky mohou být i značně vyšší ve srovnání s domácí nejproduktivnější dřevinou, tedy smrkem. Zájem vlastníků lesa o širším uplatnění douglasky v českých podmínkách je tak plně odůvodněný, tak k tomu ostatně systematicky dochází ve všech evropských zemích, kde jsou pro tuto dřevinu vhodné podmínky.
Přitom lze předpokládat, že ve srovnání s jinými jehličnatými dřevinami bude podstatně méně nepříznivě (ve smyslu acidifikace a degradace) ovlivňovat stav lesních půd i diverzitu přízemní vegetace. Navíc se její pěstování předpokládá ve směsích, které mohou dále modifikovat působení porostů na stav lesních půd a biocenóz lesního ekosystému.

Závěrem
První pilotní studie širšího ekonomického hodnocení pěstování douglasky tisolisté prokázala její značný potenciální přínos pro zvýšení jak objemové, tak i hodnotové produkce lesních majetků. Běžný přírůst objemový se blížil domácím nejproduktivnějším dřevinám (MD, SM), průměrný přírůst je pak značně předčil, ukazatele hodnotové produkce (běžný a průměrný přírůst hodnotový) pak byly ze sledovaných dřevin nejvyšší. Lze předpokládat, že větší rozšíření této dřeviny může podstatně zvýšit jak objemovou, tak především i hodnotovou produkci lesních porostů za předpokladu rozvoje obchodování jejího dříví. Jeví se pak jako více než vhodná substituce za smrk ztepilý na celé řadě stanovišť jak z hlediska produkčního a environmentálního, tak i z hlediska ekonomického.

Poznámka: Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu NAZVQI112A172 „Pěstební postupy při zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR“. Autoři děkují vedení VOŠL a SLŠBS a ŠP Hůrky za poskytnutí podkladů a všestrannou pomoc. Výsledky byly formou vědecké studie zpracovány pro časopis Zprávy lesnického výzkumu. Další literatura týkající se problematiky pěstování douglasky a jejích efektů, stejně tak i metodické podklady, jsou k dispozici u autorů příspěvku.

Autoři:
prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.
Ing. Daniel Zahradník, Ph.D
Prof. Ing. Karel Pulkrab, CSc.
Prof. Ing. Jan Kouba, CSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta
lesnická a dřevařská,
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.