Je to ještě myslivost?
V posledních letech se stále silněji prolíná chov zvěře ve volných honitbách, oborách a na farmách. Ve farmových chovech přitom dochází vlivem vývoje vědy a výzkumu k aplikaci nejmodernějších metod plemenitby a tyto postupy se přenášejí – přímo nebo nepřímo – i do myslivosti (především produkce silných trofejí). Výsledkem je stále silnější narušování systému hodnocení trofejí (nejsou záruky o jednoznačnosti původu lovené zvěře). Co to do budoucna přinese? Zmenšení zájmu o lov trofejové zvěře obecně, nebo naopak přijetí těchto postupů myslivci a další prohloubení komercionalizace myslivosti? Jak je to však s obecnými principy myslivosti? Na jedné straně máme zvěř chovanou v malých oborách, podléhající přísnému „šlechtitelskému“ dohledu s cílem maximálního využití jejího potenciálu, na straně druhé deklarujeme myslivost jako péči o volně žijící populace zvěře s odkazem na principy trvalé udržitelnosti. Respondentům v naší anketě jsme položili následující otázku: Co ještě je a co již není myslivost?