O největší pytlácké bitvě na Šumavě
Ing. Antonín Nikendey
Šumavské hvozdy byly v historii častým rejdištěm především bavorských pytláků, kteří decimovali stavy tamní zvěře a neustále ohrožovali lesní personál. Situace byla natolik vážná, že v r. 1817 nařídil kníže Schwarzenberg vystřílet na svém panství veškerou jelení zvěř, aby se zmenšil zájem pytláků o jeho honitby. I poté však pytláci podnikali své loupeživé výpady a za oběť jim padala nejen zvěř, ale též lidé. Letos v únoru tomu bude 150 let, co ve Stožci proběhla doslova bitva bavorských pytláků s členy finanční stráže, četníky a lesním personálem. Zpráva o této události se přenesla i do zahraničí, a ta bývá často zmiňována též jako největší pytlácká bitva v Evropě.
Šumavské hvozdy byly v historii častým rejdištěm především bavorských pytláků, kteří decimovali stavy tamní zvěře a neustále ohrožovali lesní personál. Situace byla natolik vážná, že v r. 1817 nařídil kníže Schwarzenberg vystřílet na svém panství veškerou jelení zvěř, aby se zmenšil zájem pytláků o jeho honitby. I poté však pytláci podnikali své loupeživé výpady a za oběť jim padala nejen zvěř, ale též lidé. Letos v únoru tomu bude 150 let, co ve Stožci proběhla doslova bitva bavorských pytláků s členy finanční stráže, četníky a lesním personálem. Zpráva o této události se přenesla i do zahraničí, a ta bývá často zmiňována též jako největší pytlácká bitva v Evropě.