Úvodník

Petr Koubek

Vážení čtenáři,

letos jsem měl možnost zúčastnit se v poměrně krátkém sledu dvou odborných mysliveckých seminářů. První byl věnován problematice chovu zajíce a králíka (Svět myslivosti č. 6 a 7/2012), druhý sikům (Svět myslivosti č. 7/2012). Ačkoliv spolu semináře tematicky nijak nekorespondovaly, byly důkazem naprostého selhání mysliveckého hospodaření s druhy, jimž byly věnovány. Zatímco v případě zajíce jsme svědky katastrofálního trvalého poklesu stavů, u siky je tomu naopak – téměř nečinně přihlížíme jeho neuvěřitelné populační explozi. Stejné parametry jako u siků vykazuje také populační křivka černé zvěře, s níž si rovněž nevíme rady. Zdá se, že stejný osud, jaký jsme připravili v minulosti koroptvi a v současnosti zajíci, trpělivě chystáme i bažantovi, který na většině území přežívá jen ve vypouštěcích voliérách otevírajících se těsně poté, co je obstoupí myslivci.

Účastníci obou zmíněných seminářů vyslechli řadu příspěvků popisujících současný stav v chovu obou druhů zvěře a téměř unisono popsali jeho příčiny. Je pravda, že v případě siků byl jako důvod vzpomenut také zcela špatný chovatelský model založený na nevěrohodných číslech (normovaných stavech), podhodnoceném celkovém počtu jedinců, poměru pohlaví i koeficientu přírůstku. Dokonce byla kritizována snaha zatajovat výskyt siků v honitbách, kde se nově usadili, jejímž jediným cílem je legalizace výskytu končící normováním a lovem. V případě zajíce byly příčiny poklesu početních stavů a malých výřadů hledány všude možně, jen ne ve vlastních řadách. Odnesli to zemědělci, doprava, klimatické změny, predátoři a choroby … jen myslivec vyšel se ctí. Nikdo se ani nepokusil dát do souvislosti všechny vyjmenované negativní vlivy s obecně užívanými praktikami chovu tohoto druhu (zatím) lovné zvěře.

Současný stav a metody hospodaření s lovnou zvěří jsou neudržitelné! Jsou jednoznačně výsledkem synergického působení dlouhodobého ignorování přírodních procesů, nevratných změn biotopů, neschopnosti či neochoty aplikovat moderní poznatky o biologii zvěře, trvalé absence respektu k zákonům i vymahatelnosti jejich dodržování. Jaký může být lepší důkaz pro toto tvrzení, než fotografie stovek siků na kukuřičných zbytcích a řepkových polích, kolujících mezi myslivci a vyvolávající u mnohých obdiv, u jiných závist? Zděšení však chybí! O čem vypovídá fotografie výřadu z lovu černé zvěře se stovkou kusů a pochvalným komentářem, že byla ulovena pouze selata a lončáci? Takhle se přece přemnožená zvěř neredukuje! Jaký smysl mají hony na poslední zajíce v našich honitbách? Co je mysliveckého na zabíjení bažantů vypouštěných z beden, v lepším případě voliéry, v průběhu honu? A co je to za myslivce, kteří tyto bažanty loví? Kritika tohoto stavu se stupňuje, je předmětem častých diskusí dokonce i v odborných časopisech, ale není síly a zřejmě ani ochoty cokoliv změnit. V každé příručce myslivosti se dočteme, že myslivec je tu od toho, aby zvěř především chránil a choval, přičemž chov má vždy vymezené určité parametry. Nikde nic o přemnožených populacích, nekontrolovatelném šíření nepůvodních druhů a lovu posledních přežívajících jedinců.

Začínám pochybovat, zda je ještě možné něco změnit. Marně se snažím najít v zápisech z jednání Myslivecké nebo Ekologické komise Českomoravské myslivecké jednoty cokoliv, co by alespoň vzbuzovalo naději. Těm, kteří zápisy nečtou, jejich četbu vřele doporučuji – už jen proto, aby se dozvěděli, o čem důležitém tyto orgány – mimo jiné nepřímo odpovědné za aktuální stav chovu a lovu zvěře v ČR – jednají. Totéž platí o příslušném oddělení Ministerstva zemědělství ČR, na jehož internetových stránkách můžete zjistit, na jaké obskurní záležitosti byly vynakládány finanční prostředky určené pro myslivost. Zápisy z jednání kolegia mysliveckých poradců ministra zemědělství jsem raději nehledal. Ovšem pokud vůbec nějaké existují.

Již slyším (jako celých posledních 10 let …), že není vhodná doba na změny, neboť se blíží konec nájemních smluv, musel by se otevřít zákon, upravit vyhláška, nejsou peníze, chybí ochota, nelze se domluvit, je před volbami, je po volbách, je to těžké …

To jistě, ale pokud se nic nezmění, bude to čím dál tím těžší!

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Svět myslivosti od roku 2000 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.

Svět myslivosti na Facebooku