Myslivecká výročí – ČERVENEC
{mosimage}
00VYRO
Myslivecká výročí – ČERVENEC
Rš
Červenec je na myslivecká výročí dost bohatý. Začátkem července si připomínáme 100. výročí narození výzkumníka a popularizátora myslivosti Ing. Jiřího Sekery. Narodil se 8. července 1904 v Mnetěši nedaleko Řípu, oblasti bohaté drobnou zvěří, která se stala hlavním předmětem jeho zájmu. V r. 1928 absolvoval pražskou lesnickou fakultu a po krátkém působení u státních lesů přešel v r. 1930 do Výzkumného ústavu lesnického, který tehdy řídil prof. dr. Julius Komárek. Od té doby se věnoval plných čtyřicet let mysliveckému výzkumu. Na odpočinek odešel v r. 1970.
Od r. 1935 do r. 1955 působil Sekera také jako honorovaný docent na Lesnické fakultě v Praze a řada pozdějších výzkumníků v myslivosti byla jeho žáky a později spolupracovníky. Od r. 1933 se významně podílel na celostátních výstavách loveckých trofejí.
Sekera napsal také velké množství článků do časopisů odborných i populárních a vydal několik knih, z nichž nejvýznamnější jsou Posuzování věku naší lovné zvěře (1943), Chov bažantů (1954), Chov koroptví (1956), Oceňování a úprava loveckých trofejí (1967) a Česká myslivecká mluva (1972). Publikačně činný byl až do sklonku života.
Zemřel v Praze 13. srpna 1981.
**************************************************
Druhý, koho si připomeneme, je vrchní lesní rada Jan Mayer, který se narodil jako syn zbraslavského lesmistra Karla Mayera 3. dubna 1890 v Třebotově. Po absolvování Vyšší lesnické školy v Písku v r. 1910 působil na velkostatku Dymokury. Po návratu z 1. světové války, v níž byl raněn, pracoval u státních lesů, kde se v r. 1933 stal mysliveckým referentem a nejvyšším lovčím v Čs. republice. Jako člen CIC se podílel na přípravách mezinárodních i celostátních výstav. V r. 1937 byl hlavním organizátorem zasedání CIC v Praze. S jeho jménem je spojeno budování myslivecké organizace a demokratizace naší myslivosti, stejně jako spolupráce při tvorbě zásad ochrany přírody.
Literárně činný byl v mysliveckých časopisech a kalendářích a napsal několik brožurek, např. Jednotlivá údobí české myslivosti a příští program, Přiměřené stavy zvěře, Pravidla pro lovy a hony aj. Jako první u nás souhrnně zpracoval pojednání o mysliveckých zvycích a tradicích v knize Myslivecká škola (1941). Byl významným propagátorem chovu mufloní zvěře. Rozsáhlá byla jeho činnost přednášková.
V r. 1949 byl nucen ze služeb státních lesů odejít a končil jako projektant Energovodu, odkud odešel do důchodu.
Jan Mayer zemřel před třiceti lety 19. července 1974 ve Slatiňanech.
**************************************************
A konečně třetí, koho si tento měsíc připomeneme, je Josef Žalman. Ten se narodil před 120 lety 26. července 1884 v Dlouhé Třebové a patří mezi první absolventy českých lesnických škol v Písku: v r. 1902 ukončil dvouletou revírnickou školu, z níž přešel na Vyšší lesnický ústav, který absolvoval v r. 1904. Pak vstoupil do služeb knížete Liechtensteina, prošel různými funkcemi a končil jako lesní ředitel v Pozořicích. Po návratu z 1. světové války začal pracovat v lesnických a mysliveckých spolcích. V minulém ročníku Světa myslivosti jsme několikrát připomněli jeho významný podíl na vzniku Čs. myslivecké jednoty a na založení časopisu
Stráž myslivosti, kterému dal jméno. Žalman byl organizačním duchem celostátní myslivecké organizace a od r. 1925 jejím dlouholetým jednatelem. Tuto funkci zastával až do neblahého mnichovského diktátu.
Četné odborné články uložil Žalman převážně do Stráže myslivosti, ale i do jiných odborných časopisů. V r. 1930 začal vydávat Žalmanův stolní myslivecký kalendář, v němž uveřejňoval odborné články. Po skončení vydávání kalendáře v r. 1941 využil těchto článků při vydání svých Základů myslivosti (1941), které se dočkaly ještě dalších čtyř vydání.
Také Žalman byl propagátorem chovu mufloní zvěře, která je dnes významnou složkou české myslivosti. Pilně pracoval na zásadách nového mysliveckého zákona, jež mohly být uplatněny až po skončení 2. světové války. Jejího konce se sice dožil, ale pro těžkou chorobu se již nemohl vrátit do veřejného života.
Zemřel 25. června 1947 v Pozořicích.