Volby 2006: už víte, komu dáte hlas?

 

{mosimage}

00ANK

Volby 2006: už víte, komu dáte hlas?

V dubnovém čísle Světa myslivosti jsme zveřejnili odpovědi zástupců domácích politických stran na prvních osm otázek, které jim položila naše redakce v souvislosti s blížícími se červnovými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V následujícím textu naleznete druhou osmičku dotazů a odpovědí týkajících se myslivosti a související problematiky.

V úvodu připomeňme jména respondentů, kteří zastupovali oslovené politické strany: ing. Jiří Papež, Občanská demokratická strana (člen Podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR /dále jen podvýbor pro myslivost/ a stínový ministr zemědělství ODS), ing. Karel Kratochvíle, Česká strana sociálně demokratická (člen podvýboru pro myslivost), ing. Jan Grůza, Křesťanská demokratická unie - Čs. strana lidová (člen podvýboru pro myslivost), JUDr. Zuzka Bebarová-Rujbrová, Komunistická strana Čech a Moravy (členka podvýboru pro myslivost), RNDr. František Pelc, Unie svobody - Demokratická unie (člen Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Parlamentu ČR) a Tomáš Havlíček, Strana zelených (vedoucí sekce pro krajinu).

1. Měli by mít cizí státní příslušníci ze zákona možnost pronajmout si honitby v ČR?

ODS: Myslím si, že je to otázka “rovných” možností v EU. Pokud si naši občané budou moci pronajímat honitby v členských státech EU, sotva lze totéž zakázat občanům z EU u nás. Možná bychom mohli uvažovat o určitém přechodném období pro pronájmy honiteb do doby vyrovnání ekonomické úrovně mezi starými a novými státy EU obdobně, jako je tomu při prodeji státní zemědělské půdy.

ČSSD: Pokud by byli cizí státní příslušníci schopni plnit v plném rozsahu společenské funkce myslivosti, nevidím důvod, proč by neměli mít oficiální možnost pronajmout si honitby na našem území. Jsem však toho názoru, že by měla být zachována jistá míra pozitivní diskriminace k tuzemským subjektům, již z důvodů kulturních a tradičních.

KDU-ČSL: Je to otevřená otázka, zatím to zákon neumožňuje a já si myslím, že je to tak správné. Nepochybuji o tom, že cizinci, zejména ze států na západ od našich hranic, by měli zájem o pronájem honiteb u nás. Důvod je jasný - bylo by to pro ně v současné době cenově velmi výhodné. Nevíme však, co nám v budoucnu přinese otevřená Evropa.

KSČM: EU nepochybně nepřipustí, aby členské státy dlouhodobě vylučovaly cizí státní příslušníky z aktivit v jiných členských státech. Cestou výjimek však lze usilovat o oddálení tohoto kroku přinejmenším do doby, než by stát dokázal nastavit závaznější pravidla.

US-DEU: Jistě.

SZ: Pokud tu možnost mají čeští občané, musí ji mít i občané EU, která je založena na volném pohybu osob, služeb a zboží. Bez výjimky a za totožných podmínek.

2. Znamenají pro vaši stranu myslivci totéž, co ochránci přírody, nebo mezi nimi vidíte významnější rozdíly?

ODS: Je to otázka vyjasnění si pojmů. Každý, kdo vnímá naši kulturní krajinu a přírodu jako území určené i lidem, kteří se řídí dohodnutými pravidly, může být tím nejlepším ochráncem přírody. Tedy samozřejmě i myslivec. Pro mne však není ochránce přírody ten, kdo se nechá uvázat řetězem ke kůrovcovému stromu a tvrdí, že chrání přírodu. Také nepovažuji za ochránce přírody toho, kdo nařezává posedy myslivcům nebo vypouští norky z farmových chovů do volné přírody. Obecně však lze říci, že mezi všechny nevládní neziskové organizace, zabývající se ochranou přírody, nelze klást rovnítko. Jsou takové, které vykonávají velké penzum konkrétní práce pro zachování ohrožených druhů živočichů a rostlin, pracují s mládeží a vytvářejí u ní vztah k přírodě, mají propracované vzdělávací programy a realizují je. Na druhé straně existují organizace vyvolávající pouze tlaky na regulace, omezování aktivit člověka v krajině, konstruují katastrofické scénáře a vyvolávají společenské nejistoty, bez jiných konkrétních pozitivních aktivit.

ČSSD: Mezi myslivci a ochránci přírody spatřuji významnější rozdíly, jejichž výčet by přesáhl rámec této ankety. Zvýšená pozornost by však měla být věnována vzájemné spolupráci v této oblasti.

KDU-ČSL: Je otázka, koho kdo z nás skutečně považuje za myslivce a koho za ochránce přírody. Řádný myslivec, který celoročně pečuje o zvěř a zajišťuje (pokud mu to zákonné předpisy dovolí), aby počty zvěře nepřekračovaly normované, to jest nejvýše přípustné jarní stavy, odpovídající kvalitě životního prostředí, je významným ochráncem přírody. Za ochránce přírody považuji i toho, kdo si uvědomuje, že žijeme v kulturní krajině, kde se bez uvážlivých zásahů člověka neobejdeme, abychom zajistili ekologicky vyvážený stav. Rozhodně nesouhlasíme s demagogy a extrémisty, kteří nejsou přístupni jakékoliv diskusi a jejich vizí jsou pouze radikální řešení.

KSČM: Zjednodušeně řečeno: většina myslivců, které znám, jsou i ochránci přírody, opak je spíše výjimkou. Tím nechci zlehčovat potřebu ochrany přírody a práci lidí, kteří se jí věnují a uvědomují si, že žijeme v 21. století, že do přírody patří i člověk a že návrat k přírodě, jaká u nás byla ve středověku, není reálný.

US-DEU: Rozdíly nevidím. Jsou to lidi filozoficky a geneticky se zcela jinými kořeny. V optimálních případech dochází k úplnému překryvu, kdy myslivec je rozumný ochranář přírody a naopak.

SZ: Všichni jsou především občany, jejichž názory a postoje vnímáme a budeme o nich diskutovat v demokratické a otevřené debatě. Myslivci nejsou totéž, co ochránci přírody. Společné prvky s ochranou přírody se v činnosti myslivců ale objevují - např. ochrana biotopů zvěře, vysazování remízků a alejí, zájem o oživení krajiny, někdy i péčí o les, odpor k nevhodným stavbám fragmentujícím naši krajinu a podobně. Myslivci se liší v přístupu k poškozování lesa i ekosystémů zvláště spárkatou a černou zvěří či oborním chovem a v přístupu k velkým predátorům.

3. Jaký názor má vaše strana na budoucnost myslivosti na územích se zvýšenou ochranou přírody (CHKO, národní parky)?

ODS: Domnívám se, že v naší republice není ani kousek přírody, v níž by bylo možné absolutně se obejít bez možnosti úpravy početnosti jedinců v populacích některých druhů zvěře. Podle mého názoru patří myslivost do chráněných krajinných oblastí a také do národních parků.

ČSSD: I na velkoplošných chráněných územích by měla být myslivost nadále vykonávána. Samozřejmě s velkým akcentem na zvýšenou ochranu přírody v těchto územích.

KDU-ČSL: Je jisté, že v národních parcích a CHKO bude myslivost vždy podřízena zvláštnímu režimu. Přesto si myslím, že i na těchto místech má návštěvník právo vidět zajíce, srnu či jelena stejně jako v „normálních“ honitbách. Správci národních parků či jiných chráněných území by měli být podle mého názoru schopni zajistit v rámci ekologické stability daných území rovnovážný stav všech rostlinných a živočišných druhů. Zda jsou toho skutečně v dnešní době schopni, ponechám na laskavém posouzení čtenářů ... Jen dodávám, že bez záměrného ovlivňování početnosti některých druhů zvěře člověkem se neobejdeme.

KSČM: ČR je příliš malá na to, aby mohla vytvářet neoplocené zoologické zahrady. To ovšem neznamená, že by neměla usilovat o zachování druhové rozmanitosti tam, kde to je možné. Nevidím však důvod k omezení výkonu myslivosti na těchto územích - samozřejmě při respektování zvýšené ochrany přírody vyplývající ze zákona.

US-DEU: Národní parky a CHKO by měly být modelovými územími pro rozvoj moderních přírodě blízkých forem myslivosti, kde populace zvěře nebudou poškozovat přírodní prostředí a budou koexistovat i s predátory a myslivci.

SZ: Myslivost je za nepřítomnosti nebo omezené přítomnosti velkých šelem jedinou možností, jak podle současných právních předpisů regulovat stavy zvěře. Proto je zatím její funkce i ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ) nezastupitelná. Na velkoplošných ZCHÚ by měla být diferencovaná podle jejich zonace. Budoucnost myslivosti v těchto územích bude záviset na tom, zda myslivci dokáží zreformovat své myšlení tak, aby převážilo „přírodě blízké“ pojetí výkonu práva myslivosti. To znamená zejména dosáhnout a udržovat přírodě blízké, únosné stavy zvěře, chránit biotopy zvěře, usilovat o návrat a udržení velkých šelem, a to alespoň v horských oblastech. Pokud zůstane zakonzervováno dnešní téměř socialistické pojetí myslivosti, alespoň v ZCHÚ by mělo dojít k vyloučení mysliveckých subjektů z provozování myslivosti. Stavy zvěře by poté měli regulovat profesionální lovci, ve vhodných oblastech v kombinaci s reintrodukovanými šelmami.

4. Jak se stavíte k možnosti regulovaného lovu některých druhů živočichů (rys, někteří dravci, krkavec, kormorán)?

ODS: Je třeba si znovu zřetelně uvědomit, že žijeme v kulturní krajině, kde dlouhodobě neexistuje rovnováha mezi živočišnými druhy. Upřednostníme-li dnes predátory s tím, že jsou vzácní, velmi brzy se mezi vzácné a ohrožené druhy dostanou celé skupiny jiných živočichů, kteří jsou jejich potravou. Rozumní lidé by měli znát rozumnou míru a rozhodovat se na základě znalosti biologických potřeb živočichů. Obecně lze říci, že nikomu v přírodě nevadí rys, krkavec, ani kormorán. Ale těm, kteří v přírodě hospodaří, vadí moc rysů, moc krkavců, moc kormoránů.

ČSSD: Myslivost je vykonávána mimo jiné kvůli nutnosti regulace početních stavů volně žijící zvěře. V případě přemnožení některého z chráněných druhů živočichů by, podle mého názoru, bylo vhodné regulovat i takový druh. Nemělo by však jít o regulaci ve smyslu: „Odstraním dravce, abych sám mohl hojně lovit.“

KDU-ČSL: Do výčtu uvedených druhů zvěře bych doplnil ještě bobra, který začíná především na jižní Moravě opravdu škodit. Myslím, že pro všechny druhy živočichů, a to jak pro nově introdukované do naší přírody, tak pro některé dosud slepě chráněné druhy živočichů by měla platit stejná pravidla regulace jako pro všechny ostatní druhy zvěře, již lze obhospodařovat lovem. Pokud se v naší kulturní krajině nevyskytuje přirozený predátor některých druhů, měl by jeho roli převzít naprosto přirozeně člověk. Přemnožené stavy kormoránů či bobrů, působících v některých lokalitách významné národohospodářské škody, nutně volají po změně zákona týkajícího se zvláště chráněných živočichů. Nechceme přece tyto druhy likvidovat, ale přejeme si, aby se staly vyváženou součástí naší přírody. Bez nezbytné regulace to není možné.

KSČM: Jestliže se člověk postaral o to, že některé živočišné druhy ztratily své přirozené nepřátele, musí to být opět člověk, který tuto rovnováhu nastolí.

US-DEU: Je to na samostatnou konferenci. Rys je v současnosti v oslabené populaci díky pytlákům, krkavec a kormorán jsou blízko svých populačních maxim. Z dravců je početnější pouze káně a ta představuje pro myslivost omezenou konkurenci, kterou nahrazuje pozitivy pro zemědělství. To, že funguje koexistence myslivců a unikátních dravců, dokládá oblast soutoku Dyje a Moravy. Plošně povolené odstřely z více důvodů nepodporujeme, ale v některých odůvodněných případech pro nás není racionální diskuse tabu.

SZ: Pokud nemají tyto druhy v přírodě přirozeného predátora a dojde k finančně neúnosným škodám, např. na produkčních chovech zvířat, souhlasíme s regulovaným lovem či odchytem. Pružnější by mělo být i vymezování zvláště chráněných druhů živočichů. Rozhodování o tom musí být v kompetenci orgánů ochrany přírody, které však také musí mít povinnost hradit škody způsobené hospodařícím subjektům těmi živočichy, kteří jsou předmětem ochrany (např. kormorán). Možný problém vidíme v pytláctví (např. u rysa) a v dodržování stanovených podmínek regulace.

5. Měl by stát podporovat spotřebu zvěřiny coby vysoce kvalitní a dietetické potraviny? Pokud ano, jak?

ODS: V tomto případě nechť rozhodnou odběratelé na základě nabídky. Kvalitní zvěřina, zajímavě a odborně připravená, je rozhodně kulinářským požitkem dnes a jistě bude i v budoucnu. V tomto směru doporučuji vůči veřejnosti jakousi reklamní kampaň, kterou mohou realizovat myslivci i odborná periodika, jako je např. Svět myslivosti.

ČSSD: Nejsem toho názoru, že by stát měl speciálně podporovat spotřebu zvěřiny. Jde o jednu z komerčních stránek myslivosti a jako takovou by ji měly rozvíjet především osoby vykonávající myslivost.

KDU-ČSL: Nemyslím si, že by stát měl jakkoliv, např. finančně, podporovat spotřebu zvěřiny. Obávám se, že by to naopak mohlo být kontraproduktivní a že bychom nezabránili nárůstu počtu pytláků, lovících zvěř „pro maso“. Důsledky by mohly být pro českou myslivost velmi katastrofální. Místo zvěře ve volné přírodě, již bychom nedokázali uhlídat, by mohl stoupnout počet farmových chovů. I když v případě farmových chovů již nehovoříme o zvěři, ale o zvířatech. Mohla by nastat i situace, že maso z farem by bylo deklarované jako zvěřina. Ve svém důsledku bychom tedy podpořili tuto podnikatelskou činnost, která má s myslivostí jen málo společného.

KSČM: Nemyslím si, že by zvěřina šla špatně na odbyt, a že je zapotřebí, aby stát vstupoval do těchto obchodních vztahů. Mohlo by to mít dokonce opačný efekt v tlaku na zvýšení odstřelu.

US-DEU: Ne. Je to nesmyslná úvaha podobná socialistické živočišné velkovýrobě.

SZ: Ne, copak nějak podporuje třeba spotřebu kuřecího masa nebo ryb?

6. Považujete pytláctví za problém? Jak se s tímto trestným činem policie a justice v současné době vypořádává? Jak byste se s ním vypořádali vy?

ODS: Důsledným trestáním ve smyslu platných zákonných norem tak, jako u každého jiného nebezpečného protispolečenského jednání.

Myslím si, že důležitá je prevence, spočívající např. v důsledné kontrole ve stravovacích zařízeních a podobných místech, kde se nelegálně získaná zvěřina prodává.

ČSSD: Pytláctví je určitě narůstajícím celospolečenským problémem, s nímž se naše společnost zatím nedokáže plnohodnotně vypořádat. Jedním z řešení by mohlo být zaujetí jiného pohledu na výši společenské nebezpečnosti tohoto činu, také s ohledem na to, že jde o společensky nežádoucí jednání, páchané se zbraní.

KDU-ČSL: Pytláctví je staré jako myslivost sama a je to skutečně velmi vážný problém. Myslím, že se nám dosud nepodařilo relevantně se s ním vypořádat. Posílili jsme sice v zákoně o myslivosti pravomoci myslivecké stráže i policie, nicméně v praxi se ukazuje, že tyto nástroje nejsou dostatečně účinné. Myslím, že bychom měli společně s myslivci, policií i pracovníky justice hledat možnosti, jak se s tímto staronovým fenoménem účinně vypořádat. Uvítal bych jakoukoliv dobrou myšlenku či námět, jak se s tímto stále se rozvíjejícím jevem vyrovnat.

KSČM: Případů postihu pytláctví je málo, a to i proto, že se špatně zjišťují a prokazují. Zdá se, že ani plomby nesplnily očekávání, která s nimi byla spojována. Určitě by stálo za to, častěji ověřovat původ zvěřiny v obchodech a v restauracích.

US-DEU: Ano. Postihuje lovnou i chráněnou zvěř. Výsledky šetření jsou tristní, a tak nefungují jako přirozená prevence. Budeme prosazovat možnost vzniku projektů společného postupu policie, orgánů státní správy myslivosti a ochrany přírody.

SZ: Za rostoucí problém považujeme zejména organizované pytláctví s použitím terénních vozidel a automatických zbraní s nočním viděním. Policie má pro potírání této trestné činnosti nedostatečné pravomoci a chabé prostředky. Zkuste honit se služební felicií terénní toyotou! Problém je také v tom, že důkazní situace je často špatná, chytit pytláka přímo při činu je problém. Vyčíslená škoda na zvěři bývá nízká. Problém není v justici - ta řeší jen to, co je zdokumentováno a jí předáno policií. Postihy by měly být na stejné úrovni jako u jiné organizované trestné činnosti. Nepodmíněně trestáno by mělo být i nedovolené ozbrojování.

7. Měli by držitelé zbrojního průkazu povinně absolvovat psychotesty?

ODS: Je to trochu sporné, protože je neabsolvují např. držitelé řidičských průkazů, i když újmy na zdraví a životech jsou v této oblasti někdy nesrovnatelné. Myslím si ale, že v nějaké jednoduché podobě spíše ano.

ČSSD: Nemyslím si, že by nucené zavedení psychotestů pro držitele zbrojních průkazů samo o sobě vyřešilo problém případného zneužití střelných zbraní. Tento problém se dá účinně řešit také jinými nástroji.

KDU-ČSL: Myslím, že by obecně mělo dojít ke zpřísnění podmínek pro vydávání zbrojních průkazů. Psychotesty jsou jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout. Myslím, že ochrana života našich spoluobčanů má přednost před jakýmkoliv koníčkem.

KSČM: Trestného činu se zbraní se jen výjimečně dopouští legální držitelé zbrojních průkazů. Na druhou stranu lze souhlasit, že by se zbraň neměla dostat do rukou lidem psychicky labilním. Odpovídám ano.

US-DEU: Ano.

SZ: Určitě, a to včetně pravidelných kontrol zdravotního stavu. Obdobně jako např. řidiči kamiónů a autobusů nebo dříve narození řidiči.

8. Proč by měli myslivci – z hlediska svých zájmů – dát při volbách hlas vaší straně?

ODS: ODS se prezentuje jako strana konzervativně-liberální, což jen velmi zjednodušeně znamená, že má důvěru ve schopnost jedince s respektem ke svobodě, který nepotřebuje stát k tomu, aby ho vodil za ruku a řešil jeho problémy, ale řadu z nich si dokáže lépe vyřešit sám, pokud mu stát k tomu dá prostor a nebude ho v jeho aktivitách neúměrně omezovat. To ostatně vyplývá i z mých odpovědí na řadu položených otázek. ODS odmítá přebujelou byrokracii omezující aktivity občana a je připravena v případě volebního vítězství zahájit kroky k vytvoření Ministerstva venkova, a to splynutím agend Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, neboť oba rezorty zastřešují především problematiku venkovského prostoru.

Jsme také samozřejmě pro rozvoj všech aktivit ve společnosti, které umožní jedincům i skupinám smysluplně naplnit volný čas způsobem, který neomezuje jiné. Jsme pro rozumné využívání přírody a jejích tvůrčích sil, pokud se tak děje podle dohodnutých pravidel. Myslivost je ušlechtilá činnost a aktivita, která je zároveň součástí tzv. aktivní ochrany přírody. Tak se naše strana na myslivost dívá a tak ji bude i podporovat. Věřím, že v tomto pojetí si rozumíme a že to je důvod, proč dát hlas právě ODS.

ČSSD: Jsem toho názoru, že to byla, je a bude především naše strana, která nejen prostřednictvím nového mysliveckého zákona umožňuje zachování a rozvoj myslivosti na našem území. Podobu myslivosti u nás nám závidí celý svět a můžeme na ni být právem hrdí.

KDU-ČSL: KDU-ČSL je konzervativní křesťansko-demokratická strana, uznávající základní význam práv a svobod včetně práv majetkových, ale zdůrazňuje jejich hlubší založení v lidské osobě a hodnotách. Domnívám se, že správný lesník či myslivec by měl být také do určité míry konzervativní v dobrém slova smyslu. Je to proto, že při péči o zvěř není možné neuváženě experimentovat. Nelze podléhat různým módním či pseudoochranářským vlnám. Péče o zvěř vyžaduje dlouhodobou, promyšlenou a v praxi realizovanou vizi, v níž nemají místo krátkodobé experimenty. Neodborné zásahy do této péče mohou mít katastrofální důsledky pro zachování některých druhů. KDU-ČSL si uvědomuje svoji odpovědnost vůči budoucím generacím a má ve svých řadách dostatek odborníků, kteří jsou schopni prosazovat moderní trendy péče o zvěř.

KSČM: Mohla bych říci, že poslanci KSČM iniciovali, aby myslivecká stráž měla postavení a požívala ochrany veřejného činitele. Že podpořili přijetí zákona o myslivosti a další legislativní úpravy, které přímo či nepřímo podporují myslivost. Ale jakkoliv je myslivost pro mě osobně důležitá, měli by se myslivci rozhodovat nejen na základě přístupu politických subjektů právě k myslivosti. Měli by se rozhodnout, zda dávají přednost liberalizaci s nadějí, že si v loterii vytáhnou 1. cenu, nebo regulaci garantující sociální jistoty. Pokud dávají přednost levici, doporučuji porovnat předvolební sliby minulosti a snahu o jejich realizaci po volbách.

US-DEU: Vím, že počet příznivců naší liberální strany není mezi myslivci velký, ale domnívám se, že se na problematiku myslivosti díváme moderním pohledem v nezbytných souvislostech ochrany přírody, rozvoje venkova a sociálních záležitostí. To je pro budoucnost cennější než historická retrospektiva.

SZ: Myslivci by měli volit Stranu zelených, protože nám jde o společný zájem: o zdravé životní prostředí a harmonickou kulturní krajinu. Nabízíme takovou variantu myslivosti, která se bude blížit původnímu ideálu - péči o zvěř a skutečnému mysliveckému zážitku při sportovním lovu. Lovu prvotřídní zvěře do značné míry vyselektované přirozeným výběrem.

Myslivci by měli dát hlas straně, která hájí jejich zájmy tím, že podporuje ekologické zemědělství, územní systémy ekologické stability krajiny, biokoridory, revitalizaci řek, obnovu nádrží a mokřadů, udržitelné lesní hospodaření a rozvoj společnosti s ohledem na limity území i ochranu krajiny před zbytečným zastavováním a fragmentací.  

Svět myslivosti na Facebooku