O nebezpečí zásahu bleskem

 

{mosimage}

00ZAJ

O nebezpečí zásahu bleskem

Ing. Ctirad Rakušan

Lidem pohybujícím se v přírodě, tedy i myslivcům, hrozí za letní bouřky, výjimečně i v zimě, nebezpečí zásahu bleskem, které může končit smrtí. Podle dosavadních znalostí k tomu však dochází poměrně zřídka, asi ve třech případech na milion obyvatel. Přestože nelze stanovit místa, kde by nebezpečí zásahu bleskem bylo zcela vyloučeno, přece lze toto nebezpečí snížit, když budeme vědět, jak se chovat za bouřky.

Když je předpovídáno bouřkové počasí, většina lidí se zdržuje v dosahu domů. Jinak je tomu za drobného vytrvalého deště, kdy někteří myslivci záměrně vycházejí do honitby. V takovém počasí totiž spárkatá zvěř opouští vlhké houštiny a přechází do vysokého lesa, kde se potuluje. Před deštěm dobře chráněný myslivec pak může zastihnout jemu “neznámou” zvěř.

Ale i dlouho trvající déšť se může proměnit v bouřku. Když nás bouřka zastihne na horách, musíme sestoupit do údolí. Na poli nebo na otevřené ploše se nesmíme přibližovat ke kovovým předmětům, tedy strojům, drátěným plotům, elektrickému vedení, ale i vyšším budovám. Nedoporučuje se skrýt se do osaměle stojících budov, pod solitérní stromy, nebo se snažit přečkat bouřku pod mysliveckou pozorovatelnou, či dokonce v ní. Koruna osaměle stojícího stromu sice poskytuje větší bezpečí než pobyt na poli, ale zároveň je vhodným cílem pro blesk. Je-li to možné, je nejlepší vyhledat úkryt pod převisem skály, v jeskyni nebo v hustém lese. Není-li vhodný úkryt v dosahu, nezbývá, než si sednout na bobek, rukama obejmout kolena, nohy těsně

u sebe a hlavu sklonit na prsa, ovšem v místě, kde nehrozí, že bude zaplaveno. Zbraň se doporučuje odložit aspoň 30 m od sebe. Nikdy ji nezavěšujeme na strom ústím hlavně vzhůru, protože tak by se zvýšila vodivost.

Tomu, kdo stojí pod osamělým stromem nebo v blízkosti nějakého vysokého předmětu, nehrozí jen přímý zásah bleskem, ale nebezpečné je i tzv. krokové napětí, které vzniká na povrchu půdy kolem stromu nebo předmětu v okamžiku, kdy do něho udeřil blesk. Elektrický proud se od místa zásahu šíří na všechny strany. Tím, že člověk stojí na zemi, spojuje jeho tělo nohama dva body, jimiž proběhne vysoké napětí. Je tedy nutné za bouřky držet nohy těsně u sebe. Toto nebezpečí hrozí asi do okruhu 30 m kolem vysokého předmětu.

Když je v dosahu les, je možné skrýt se v něm, ale je třeba nezůstat na okraji porostu, dojít nejméně o polovinu délky kmene (asi 15 m) od jeho okraje a postavit se “ve stoji spatném” nejlépe 5 m od kmene stromu, nikoli přímo pod jeho korunu. Pobyt na okraji porostu je vždy nebezpečnější než uvnitř. I zde platí, že zbraň by měla ležet na zemi poněkud dále od osoby.

Ve smíšeném porostu volíme pobyt pod takovým stromem, do něhož nejméně bije blesk. Nejmenší nebezpečí hrozí těm, kdo se schovají pod olši, javor, buk, habr nebo břízu. Pro blesk jsou zvlášť přitažlivé smrk, borovice a nejvíce dub. Podstatná je také jejich výška.

Při jízdě autem za bouřky je nejlépe zastavit někde v údolí, zavřít okna a zůstat uvnitř vozu. Blesk může uhodit i do vody.

Osoba zasažená bleskem obvykle ztratí vědomí, zastaví se srdeční činnost, dojde k ochrnutí nervové soustavy a svalů, zejména dýchacího ústrojí, a k popáleninám. Nejde-li o přímý zásah bleskem, může postiženého zachránit včasná první pomoc: zavede se umělé dýchání a opatření proti šoku, ošetří se popáleniny a nemocný se dopraví k lékaři.

Svět myslivosti na Facebooku