Proběhl seminář pro lektory připravovaných školení prohlížitelů zvěřiny
Ing. Petr Korhon
Dne 14. března t. r. se na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně (VFU) uskutečnil seminář určený vybranému okruh pracovníků Státní veterinární správy ČR (SVS ČR), s nimiž se počítá jako s lektory pro školení prohlížitelů zvěřiny, tzv. „proškolených osob“.
Cílem semináře bylo seznámit účastníky se systémem hygienické a zdravotní kontroly ulovené zvěře, jak je připravován v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a rady (ES), jehož součástí je Hygienický balíček a s ním související nové právní veterinární předpisy ČR. Zároveň byly účastníkům představeny obsah a hlavní témata připravovaných školení. Semináře se zúčastnilo celkem 39 osob, především pracovníků krajských veterinárních správ SVS ČR.
LEGISLATIVA VE FÁZI PŘÍPRAVY
Prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc., rektor VFU Brno, zdůraznil ve svém úvodním projevu, že nový systém hygienické a zdravotní kontroly ulovené zvěře přenáší část zodpovědnosti za kvalitu zvěřiny na proškolenou osobu. Aby se tento systém od začátku osvědčil v praxi, musí být důkladně připraven. Proto je velmi důležité vytvořit v připravované novele veterinárního zákona vhodný legislativní základ pro působení proškolených osob.
Podle ing. Zdeňka Šimůnka, náměstka ústředního ředitele SVS ČR, probíhá novela veterinárního zákona v současné době schvalovacím řízením a zřejmě vstoupí v platnost počátkem r. 2008. Novela by měla umožnit myslivcům přímý prodej ulovené zvěře po provedení hygienické a zdravotní kontroly proškolenou osobou z řad myslivců nebo pověřeným veterinárním lékařem. Takto zkontrolovanou zvěřinu by myslivci prodávali konečnému spotřebiteli buď sami, nebo prostřednictvím místní maloobchodní prodejny v příslušném kraji.
MVDr. Jana Horňáčková, referentka oddělení veterinární hygieny SVS ČR, seznámila účastníky semináře s příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, 852/2004 a 853/2004 se zaměřením na požadavky na zvěřinu z ulovené volně žijící zvěře a také na ustanovení umžňující zavést systém prodeje malých množství zvěřiny konečnému spotřebiteli. V další části přednesla znění připravované novely veterinárního zákona. V odpolední přednášce se zaměřila na problematiku transportu ulovené zvěře a potřebného vybavení chladírenských zařízení pro její uložení. Přitom poukázala na skutečnost, že způsob ošetření, uložení a následný transport zvěře z místa ulovení do sběrného a prohlížecího místa mají zásadní vliv na výslednou kvalitu zvěřiny pro konzumenta. Lovec, coby osoba, která ve většině případů přichází do kontaktu s ulovenou zvěří jako první, musí zabránit znehodnocení zvěřiny (např. zapařením) jejím vhodným ošetřením při důsledném dodržování hygienických zásad (včasné vyvržení, vyvěšení
uloveného kusu, převoz kusu na čisté podložce apod.).
SPECIFIKA ŠKOLENÍ
Jednatel ČMMJ ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D., upozornil na to, že účastníci školení budou osoby nejen různých profesí, ale také různého stupně vědomostí, a ne vždy budou mít stejnou motivaci. To s sebou přinese vyšší nároky na školitele. V dalším průběhu přednášky podrobně představil hlavní zásady správné výuky – vhodné způsoby přednesu, zaujetí pozornosti, používání názorných pomůcek, odhad osobnosti posluchače apod.
MVDr. Miroslav Vodňanský, vedoucí Institutu ekologie zvěře VFU Brno a Středoevropského institutu ekologie zvěře, se v úvodu své přednášky zaměřil na vlastnosti zvěřiny a praktickému významu jejích prohlížitelů.
Zvěřina má všechny předpoklady stát se eticky, ekologicky a dieteticky vysoce hodnotnou potravinou. Základní podmínkou je však vysoce zodpovědný a odborný přístup myslivců, kteří si musí uvědomit, že zajištění hygieny zvěřiny začíná již výstřelem na zvěř, nikoliv až jejím vyšetřením na sběrném a prohlížecím místě. Pro řadu myslivců představuje zvěřina, pokud není určena pro spotřebu v jejich domácnosti, stále ještě jen jakýsi vedlejší produkt, jímž není třeba se příliš zabývat. V tomto ohledu se mnoho zanedbalo také v mysliveckém vzdělávání, což se musí nutně změnit. Zvěřina prvotřídní kvality na stole spotřebitele totiž napomáhá vytvoření kladného pohledu široké veřejnosti na celou myslivost.
Význam prohlížitele zvěřiny pro mysliveckou praxi spočívá nejen v tom, že po jím provedené prvotní prohlídce ulovené zvěře nemusí být zasílány k veterinárnímu vyšetření do sběrných a prohlížecích míst společně s tělem také její orgány a hlava, jak to budou vyžadovat nové právní předpisy. Prohlídka ulovené zvěře prohlížitelem umožní myslivcům také legální přímý prodej zvěřiny konečným spotřebitelům podle nových právních ustanovení. To je zásadní změna oproti současnosti, neboť myslivci budou smět zvěř po prvotní prohlídce v místě oficiálně prodat či ji přenechat jiným osobám jako konečným spotřebitelům nebo do maloobchodních prodejen ve svém okolí, aniž by předtím musela projít mnohdy často vzdáleným sběrným a prohlížecím místem. Přitom je třeba připomenout, že i přenechání zvěřiny někomu jako dar či naturální odměnu, jak se to v myslivecké praxi běžně děje, znamená v současné době porušování předpisů.
Zvěřina je produkt, který je z hlediska způsobu získávání vhodný především pro přímý lokální prodej. Vzhledem k tomu, že zvěř (s výjimkou drobné) se loví zpravidla po jednotlivých kusech, je vždy výhodnější prodávat ji čerstvou v malých množstvích, co nejdříve po ulovení jako místní produkt bez nutnosti dalekého transportu. Odpadá tak případné riziko negativního vlivu na hygienickou kvalitu zvěřiny. Pro myslivecké organizace je navíc důležité, že přímý prodej kvalitní zvěřiny může při dobré propagaci přinést její vyší ekonomické zhodnocení. Zkušenosti z Rakouska, kde byl systém proškolených osob zaveden již před více než deseti lety, ukazují jeho výhody především z hlediska rozvoje přímého prodeje a výrazně pozitivního finančního přínosu pro mysliveckou praxi.
V následující části přednášky byli účastníci seznámeni s připravovanými školícími materiály, které budou lektorům sloužit jako učební podklady. Byly představeny ukázky výukových a studijních materiálů z oblasti anatomie a fyziologie hlavních druhů zvěře.
MVDr. Pavel Forejtek, CSc., spolupracovník Středoevropského institutu ekologie zvěře, představil během svého vystoupení kapitoly školení, zaměřené na způsob lovu, ošetření zvěře, hygienické posouzení a chování zvěře. V úvodu zdůraznil požadavky na správný zásah lovené zvěře. Každý myslivec musí dbát v prvé řadě na to, aby usmrcení zvěře bylo rychlé a bezbolestné, takže je třeba vždy pečlivě zvažovat všechny okolnosti před výstřelem (vzdálenost, použití vhodné ráže zbraně, světelné podmínky apod.). V další části přednášky byly podrobně popsány zásady řádného ošetření ulovené zvěře a základního posouzení jejího zdravotního stavu. Prohlížitelé zvěřiny musí být schopni při prvotní prohlídce bezpečně rozeznat odchylky od „normálního“ stavu a v takovém případě postoupit další vyšetření veterinárnímu lékaři. Nebude však od nich vyžadováno, aby rozeznali jednotlivá onemocnění a stanovili přesnou diagnózu. Také při této přednášce byla účastníkům představena část prezentace, která je již připravena jako výukový materiál pro školení.
Se zahájením školení se počítá ihned po schválení novely veterinárního zákona. Podrobné informace podá včas ČMMJ prostfiednictvím svých okresních mysliveckých spolků a na stránkách odborného mysliveckého tisku.
Autor působí ve Středoevropském institutu ekologie zvěře,
Wien – Brno – Nitra, a Institutu ekologie zvěře VFU Brno