Obora Jelenice

Ing. Dalibor Pačes

Mezi novodobé oborní chovy, založené počátkem tohoto tisíciletí na severní Moravě, patří obora Jelenice. Její název evokuje představu obory s jelení zvěří. Je to ale jinak, Jelenice byla pojmenována podle nedaleké obce a hlavními druhy zvěře v ní chovanými jsou muflon a daněk evropský. Do obory, jejíž zakladatelem a uživatelem je společnost Opavská lesní, a. s., jsme se vydali začátkem letošního června.


OHLÉDNUTÍ DO HISTORIE
Přibližně na území dnešní obory již v minulosti obora stála. V lesích kolem řeky Moravice nedaleko Hradce nad Moravicí ji dal kolem r. 1805 vybudovat hrabě Lichnovský. Měla výměru 575 ha a podle dochované mapy z r. 1830 byla členěna na 12 revírů. Severní hranici obory lemovala řeka Moravice a její tok tvořil hranici částečně i na západě. Tam hraniční funkci převzal Hluboký příkop, který odděloval oboru od polesí Jelenice. Na východě k oboře přiléhala pole města Hradec nad Moravicí a polesí Hradečná a Lesní Albrechtice. Jižní hranici tvořil příkop Jablony a část staré silnice, spojující zámecký park s Lesními Albrechticemi. Silnice zčásti procházela oborou a oddělovala východní revíry od západních.
Původní obora byla určena k chovu jelení a daňčí zvěře, teprve později do ní její majitelé vysadili i divočáky. Zvěř však v oboře působila značné škody zejména loupáním, takže v r. 1852 byl vydán příkaz k jejímu zrušení. K tomuto rozhodnutí přispěly i nemalé škody pytláctvím a omezené finanční prostředky majitele. K okamžitému zrušení obory však nedošlo, nejdříve se zmenšila její výměra na polovinu (285 ha). K definitivnímu zrušení došlo až r. 1898, kdy byla již část porostů tak poškozena, že muselo být holosečí smýceno více než 20 ha lesa.
S odstupem bezmála 100 let přišla s myšlenkou znovu vybudovat v hradeckých lesích oboru a. s. Opavská lesní. Navázala tak na projekt Severomoravských státních lesů z 80. let minulého století, který však skončil v archivu. Ve spolupráci se současným vlastníkem lesních pozemků Lesy ČR, s. p., Lesní správa Opava, navrhla nový projekt, který odstartoval výstavbu obory. Firmu vedl k jejímu návrhu významný pokles zvěře, zejména jelení, mufloní a daňčí, ve volných honitbách v regionu Hradce nad Moravicí. Na otázku „Jak zachovat zvěř budoucím generacím?“ našla odpověď: „Postavit oboru!“
Při výběru lokality pro výstavbu obory padlo rozhodnutí – stejně jako před 200 lety –
na komplex lesů v údolí řeky Moravice. Po dlouhém a složitém přípravném období došlo v krátkém časovém sledu od vydání stavebního povolení v květnu r. 2000 k realizaci stavby obory. Ta byla zkolaudována a slavnostně otevřena v lednu r. 2001.

PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ

Obora Jelenice leží ve Vítkovické vrchovině, která je součástí přírodní lesní oblasti Nízký Jeseník, podoblasti Oderské vrchy. Území spadá do přírodního parku Moravice, vklíněného mezi přírodní rezervace Kaluža a Valach.
Terén v oboře je členitý se strmými svahy, spadajícími k řece Moravici. Nadmořská výška se pohybuje od 320 do 480 m. Oborou protíná potok Hluboký, na několika místech v oboře najdeme prameniště. Hlavním zdrojem vody pro zvěř jsou dva rybníky u Albrechtického mlýna.
Z celkové rozlohy 276 ha připadá 256 ha na lesní porosty, zbytek tvoří louky a pastviny (12 ha), vodní (0,5 ha) a ostatní plochy (7,5 ha).
Druhová skladba lesních porostů není pro oborní chov příliš vhodná, převažují v nich jehličnany (65 %) nad listnáči. Hlavní dřevinou mezi jehličnany je smrk, listnáče zastupuje hlavně buk a dub.

VYBAVENÍ OBORY A PÉČE O ZVĚŘ

Oborní oplocení tvoří 180 cm vysoké pletivo o tloušťce drátu 3,6 mm, zavěšené na betonových sloupcích. Spodní část je vyztužena třemi „půlkuláči“, ve výšce 220 cm jsou upevněny dřevěné latě.
Obora je volně přístupná pro veřejnost a průjezdná pro cykloturisty po Moravické cestě. Proto musely být obě vstupní brány opatřeny rošty, zamezujícími úniku zvěře.
Na území obory stály dříve dva mlýny: Rozsochačský a Albrechtický. Zatímco prvně jmenovaný připomínají dnes jen zbytky obvodových zdí, druhý byl zrekonstruován do podoby pohodlné lovecké chaty.
Uvnitř obory je postavena aklimatizační obůrka a přibližně dvacetihektarová obůrka pro chov siky Dybowského. Malá část obory je vyčleněna pro černou zvěř.
Zvěř je přikrmována na několika krmelištích. Letos se uživatel zaměřil na vybudování centrálního krmeliště se zvěřním políčkem (6 ha). Zvýšení úživnosti prostředí obory napomáhá každoroční výsadba velkého množství plodonosných dřevin (jírovce, duby, jabloně), okusových dřevin (vrba trojmužná) a též kvalitní péče o louky, pastviny a políčka s atraktivními plodinami (topinambury, směsky).
V zimním období je zvěři předkládáno luční seno a jetelová senáž vlastní produkce a krmná řepa s ovsem. Přikrmování a ozdravování zvěře je konzultováno s veterinárním lékařem.

ZVĚŘ A JEJÍ LOV

Hlavní zvěří v Jelenici je muflon a daněk evropský. Obora však není zcela bez jelenů: do budoucna se počítá s chovem siky Dybowského, který je zatím na počátku a přítomnost několika kusů jelena lesního pouze zpestřuje druhového zastoupení zvěře.
Základem chovu jak mufloní, tak daňčí zvěře se stala zvěř původní, uzavřená do obory po dokončení jejího oplocení. Pro osvěžení krve bylo do Jelenice dovezeno několik muflonů z obor Nýznerov, Vlkov, Supíkovice, Podčejk a Březina. K „původním“ daňkům přibyla zvěř z chovu v Čisté u Horek.
Toulce muflonů netrpí odlupčivostí, mají tmavou barvu a vyznačují se velkou rozlohou a dobrým vinutím. Dosud nejsilnější muflon obory byl uloven v r. 2004, jeho trofej má hodnotu 226,35 b. CIC. Podle slov oborníka chodí po oboře berani s trofejemi vysoce přes 230 b. CIC.
Kvalita trofejí daňků je průměrná, líbivé je tmavé zbarvení lopat. Silnější daněk, jehož trofej byla ohodnocena 175,15 b. CIC, byl uloven teprve v loňském roce. Na význačnější trofej si obora bude muset ještě počkat.
Lov v oboře je soustředěn převážně do zimních měsíců, probíhá vždy s doprovodem. Lovecká klientela je téměř výhradně česká a slovenská. Lovci, kteří upřednostňují lov šoulačkou, ocení starostlivě udržované lovecké chodníky.
K ubytování hostů slouží zmiňovaná lovecká chata ve středu obory. Mimo ní je k dispozici několik loveckých chat v sousedství.
Získaná zvěřina je uskladňována v chladícím zařízení uživatele obory. Část z ní využívá pro svou potřebu, ostatní je určena k prodeji.
Vzhledem ke krátké existenci lze Jelenici označit za mladou oboru. Záměry jejího uživatele, směřující jak ke zkvalitnění oborního prostředí, tak ke zlepšení chovu zvěře, dávají tušit, že bychom se v budoucnu mohli dočkat dobrých výsledků.


Svět myslivosti na Facebooku