Se skoty na lovu a o lovu

Připravil Bc. Radim Plhal

V uplynulých letech jsem v rámci svého studijního pobytu opakovaně navštívil Skotsko. Jako myslivec jsem se zajímal o tamní podmínky hospodaření se zvěří a mezi skotskými lovci získal řadu přátel. Své poznatky jsem se pokusil popsat v článcích ve Světě myslivosti č. 1 a 2/2006. Vloni jsem pozval své dva kamarády Allyho MacAskilla (v textu pod zkratkou „A“), který pracuje jako lesník a profesionální lovec, a Dougala Bairda („D“), jenž je soukromým farmářem a výrobcem biopotravin, k nám na Moravu na zimní lov černé zvěře. „Určitě rádi přijedeme,“ zněla odpověď. „I když víme, že Česko je velmi nebezpečná země,“ dodal Ally se smíchem do telefonu.

Kamarádi jsou totiž přesvědčeni o tom, že naše republika je nejnebezpečnějším místem na světě, a to kvůli kombinaci půvabných žen a skvělého piva ... V únoru 2007 jsem mohl své přátele u nás přivítat a strávit s nimi několik krásných loveckých chvil. Večery jsem využil k přípravě rozhovoru o lovu ve Skotsku a o porovnání naší myslivosti a skotského systému hospodaření se zvěří.

Kdo je ve Skotsku oprávněn lovit zvěř?

A: Právo lovit zvěř se ve Skotsku váže k vlastnictví půdy. Každý vlastník může na svém pozemku lovit zvěř, a to bez ohledu na jeho výměru. Vlastník se může sám rozhodnout, které druhy zvěře bude lovit a v jakém množství. Není téměř ničím omezován.

Za takových podmínek se však může velmi snadno stát, že vlastník na svém pozemku „vystřílí“ veškerou zvěř. Co by v takových případech řekla státní správa?
A: „Perfektní!“ (usmívá se – pozn. aut.) Ale to se samozřejmě nestane. V našich podmínkách je úplné vybití zvěře zcela vyloučené. Dokonce máme někdy pocit, že čím více zvěře lovíme, tím více ji potkáváme.

Existují ve Skotsku nějaké orgány státní správy, které dohlížejí nad prováděním lovu?
A: Orgánem státní správy, který má vliv na řízení lovu zvěře, je Deer Commission for Scotland (Skotská komise pro jelenovité, DCS). Dalšími vládními organizacemi, které mohou ovlivňovat lov zvěře, jsou Scottish Natural Heritage (Skotské přírodní dědictví, SNH) a Forestry Commission (Lesnický úřad, FC). Poslední jmenované organizace však spíše upozorňují na nutnost regulace početnosti zvěře – SNH nejvíce apeluje na redukci početních stavů zvěře kvůli poškozování některých vzácných rostlinných druhů a FC zase ve vztahu k poškozování lesních porostů.

Vy tedy neznáte myslivecké plánování?

A: O tom, kolik zvěře bude lovit, se vlastník pozemku rozhoduje podle svého uvážení. Mnoho vlastníků, třeba i rozlehlých pozemků, se však lovem zvěře vůbec nezabývá. Pokud však DCS na základě sčítání či na popud jiných státních orgánů (SNH, FC) rozhodne, že stavy zvěře jsou příliš vysoké, může donutit vlastníka pozemku, aby je snížil. Buď je sníží sám, či s placenou pomocí profesionálních lovců, nebo vlastníkovi s redukcí zvěře pomůže – opět za úplatu – DCS. To se však nestává příliš často. DCS se s vlastníky, kteří mají problém s přemnoženou zvěří, snaží vždy nejprve dohodnout na řešení.
D: Je třeba zmínit, že ve Skotsku jsou i tzv. „Game Estates“, což jsou území s cíleným a plánovaným chovem a lovem zvěře podobně, jako je tomu v ČR. Ve vašem pojetí jde spíše o účelové, např. oborní chovy. V Game Estates loví zvěř poplatkoví lovci. Mezi nimi je velmi populární lov jeřábků či bažantů. Proto se většina Game Estates zaměřuje především na tyto druhy pernaté zvěře.

Zmínil jste se o profesionálních lovcích. Kdo to je?

A: Licenci profesionálního lovce mohou získat lidé, kteří již mají lovecké zkušenosti. Její nabytí je v podstatě vázáno na dvě podmínky. První je úspěšné složení nenáročného testu z loveckých vědomostí, druhou podmínkou jsou praktické lovecké zkušenosti. V některých rodinách jde o tradici, licence se dědí z otce na syna.

Jaká je únosná relativní početnost zvěře ve Skotsku?
A: To je dost těžká otázka. Jak jsem již řekl, vlastníci pozemků nemají povinnost zvěř sčítat a cílevědomě plánovat její chov a lov. Početností zvěře se nejvíce zabývá DCS nebo různé výzkumné a vědecké instituce. DCS považuje za únosné stavy pro podmínky lesních oblastí severního Skotska přibližně 40 kusů jelení zvěře na 1000 ha plochy. Na holých pláních bez stromové vegetace jsou však přípustné i několikanásobně vyšší stavy.

Jak řešíte škody působené zvěří na lesních či zemědělských pozemcích?
A: Pokud má někdo problémy se škodami zvěří, může kontaktovat DCS. Ta mu sdělí jméno nejvhodnějšího profesionálního lovce, který může pomoci se snížením stavu. Pokud chce postižený zkusit snížit počet zvěře sám, může k tomu využít kromě běžných způsobů lovu i různé speciální licence jako např. lov v noci za použití světla, lov z dopravních prostředků, lov mimo dobu lovu, použití termovizních zaměřovacích přístrojů atd. Systém kompenzací škod působených zvěří ve Skotsku neexistuje.
D: Jak Ally naznačil, za veškeré škody způsobené na polních plodinách nebo lesních porostech je plně zodpovědný vlastník pozemku. Pokud vlastník nechce, aby zvěř páchala na jeho pozemcích škody, má dvě možnosti řešení: buď početnost zvěře sníží odstřelem, nebo může své plodiny či porosty chránit oplocením či jinými způsoby.

Jaké metody používáte k udržení početnosti zvěře na přijatelné úrovni?

A: Každý člověk, který je nějakým způsobem spojený s lovem zvěře, má na přijatelnou početnost zvěře jiný názor. V zájmu FC je pěstování lesních porostů, takže organizace chce, aby počty zvěře byly co nejnižší. Stejné je to i s dalšími konzervativními organizacemi, jako je např. Royal Society for the Protection of Birds (Královská společnost na ochranu ptactva), SNH atd. Opačný názor mají samozřejmě soukromí vlastníci pozemků, kteří organizují poplatkové lovy, nebo veškeré „Game Estates“ …
D: Já např. vlastním několik farem a k nim přilehlé polnosti. Výnos ze zemědělského hospodaření živí mě i celou moji rodinu, proto se snažím udržovat na svých pozemcích zvěř v co nejnižších početních stavech, abych tak zabránil škodám na polních plodinách. K udržení nízkých stavů zvěře mi zatím postačují běžné způsoby lovu, a to pouze v lovecké sezóně. Dosud nikdy jsem nemusel žádat o povolení výjimky lovit zvěř i mimo sezónu nebo v noci za použití světlometů.

Jak se zužitkovává ulovená zvěř?
A: Pokud chce vlastník pozemku prodávat zvěřinu přímo veřejnosti, musí mít zvláštní úřední osvědčení, jemuž předchází přísná kontrola hygienických podmínek při zpracovávání zvěřiny, jako je speciální vybavení místnosti pro uchovávání zvěřiny atd. Tato opatření však představují pro spoustu lovců příliš nákladnou záležitost, takže raději prodávají ulovenou zvěř specializovaným obchodníkům. Ti nechají zvěřinu veterinárně vyšetřit a dále ji zpracovávají. Ve Spojeném království však není zvěřina příliš populární. Část skotské zvěřiny se spotřebuje v hotelech, většina se ale vyváží do Německa nebo do Francie.
D: Veškerou zvěřinu, kterou získám na svých pozemcích, využívám pro svoji potřebu nebo pro potřeby příbuzných. Proto nemusím dodržovat zvláštní hygienická opatření.

Používáte k lovu lovecké psy?
A: Jediný případ, kdy jsme povinni podle zákona použít k lovu loveckého psa, je noční lov s umělým osvětlením v lesních oblastech. V tomto případě musí lovec mít k dispozici vycvičeného loveckého psa k případnému dosledu postřelené zvěře. Spousta loveckých psů se používá k lovu drobné, zejména pernaté zvěře. Při lovu husí a kachen na mořském pobřeží je velmi vhodné mít s sebou psy odolné proti chladu, jako jsou např. labradorský a zlatý retrívr. Při lovu jeřábků se často využívají pointři a setři. Gordonsetr, skotské národní plemeno, je ve Skotsku mezi lidmi sice velmi populární, ale k lovu se používá jen velmi zřídka. Pro lov spárkaté zvěře jsou nejoblíbenějšími psy kontinentální ohaři, zejména německý krátkosrstý ohař.
D: Loveckého psa, konkrétně velššpringršpaněla, jsem za celou dobu, co se věnuji lovu, použil pouze jednou, a to při nočním lovu k dosledu postřeleného srnce.

Je lov zvěře ve Skotsku populární?
A: Lov u nás není příliš populární, ale je mnohem běžnější než kdekoliv jinde ve Spojeném království. V některých částech skotského venkova jsou totiž lov zvěře a rybaření velmi důležité pro udržení pracovních příležitostí. Práci mají lovečtí průvodci, provozovatelé hotelů, majitelé obchodů atd.

Máte ve Skotsku odpůrce lovu? Jaké vztahy panují mezi nimi a lovci?
A: V nedávné minulosti mnoho lidí nechápalo, proč se zvěř musí lovit, ale dnes se tato situace přece jen o něco zlepšuje. Díky všeobecné osvětě začíná část veřejnosti nutnost lovu více chápat. Přesto si ještě stále dost lidí myslí, že je lov příliš krutý a násilný. Tito lidé také většinou na protest proti lovu odmítají jíst zvěřinu, někdy se sdružují do různých organizací a snaží se společně vystupovat proti lovu a lovcům.
D: Jak říká Ally, pokud se odpůrci rozhodnou organizovat se v různých spolcích, mají daleko větší sílu při lobbování u politiků a státní správy. My lovci však máme také své organizace, které se snaží prosazovat naše zájmy, třeba i na státní úrovni. Mezi nejvýznamnější patří British Association for Shooting and Conservation (Britská společnost pro lov a ochranu přírody), Countryside Alliance (Sdružení pro přírodu a venkov), Game Conservation (Společnost pro ochranu zvěře) a Scottish Gamekeepers Association (Sdružení skotských lovců).

Co považuje za největší problém lovců ve Skotsku?
A: I když se to v porovnání s vašimi podmínkami nezdá, velkým problémem jsou peníze. Tím myslím zejména pro méně movité lovce, kteří nemají své pozemky. Málo peněz je ale obecný problém všude. Za mnohem zásadnější považuji, že většina lidí ve Spojeném království, zejména obyvatel měst, stále nechápe důležitost lovu a myslí si, že to, co děláme, je špatné.  
D: Mě nejvíce mrzí, že se naše vláda při rozhodování v otázkách týkajících se lovu často nechává příliš ovlivňovat odpůrci lovu, kteří jsou v tomto ohledu zpravidla naprostí laici a přírodě moc nerozumí. Vyvíjejí však silný lobbistický tlak a prezentují ho jako názor většiny.

Co musí zahraniční lovec udělat, pokud chce lovit ve Skotsku?
A: Může si koupit poplatkový lov u některé soukromé agentury, která tyto služby zprostředkovává, nebo u soukromého vlastníka pozemku. V takovém případě ho většinou na lov doprovází místní lovecký průvodce, takže lovec nepotřebuje zbrojní průkaz, lovecký lístek ani povolenku k lovu. Občan Spojeného království, který nežije ve Skotsku, musí pouze projít policejním bezpečnostním testem, aby mohl vlastnit zbraň, a pokud se rozhodne používat ji k lovu, musí se prokázat povolením k lovu na soukromém pozemku. V některých oblastech ležících na pobřeží moře může lovit každý a dokonce tam není nutné ani povolení.

Jezdí do Skotska hodně zahraničních loveckých turistů?
A: Podle mě ano.
D: Myslím, že nejvíce jich přijíždí z Anglie. I když to nejsou tak úplně zahraniční turisté, Skotové je tak vnímají.

Jak finančně náročné je ve Skotsku provozování lovu?
A: Třeba účast na honu na jeřábky stojí lovce v průměru 150 až 200 liber, o něco nižší cenu zaplatí zájemci o hon na bažanty. Za lov jelena se platí přibližně 300 až 500 liber, za srnce okolo 150 liber.
D: Ve Skotsku je velmi populární lov holubů. Tento lov se nejčastěji organizuje na soukromých farmách, kde mají holubi dostatek potravy. Farmáři nabízejí vhodná místa zájemcům o tento druh loveckého vyžití. Kromě holubů lze lovit i vrány nebo divoké králíky, jejichž stavy jsou u nás velmi vysoké. Lovecký den stojí hosta v průměru 25 liber bez ohledu na množství ulovené zvěře. Tento druh lovu, na nějž se nevztahují speciální pravidla, je velmi oblíbený a také dostupný. Spíše než o lov jde o určitý druh zábavy, které se účastní celé rodiny i s dětmi.

Na návštěvy Skotska zahraničními poplatkovými lovci jsem se již ptal. Jak je to naopak? Jezdí Skotové do zahraničí za loveckou turistikou?
A: Ano, celkem běžně. Mnoho skotských lovců hledá v zahraničí lovecké zážitky, které si ve Skotsku nemohou splnit. Myslím tím zejména lov černé zvěře např. ve Španělsku, Francii, Německu či v ČR. Velmi oblíbený je i lov losů v Norsku.
D: Ve Skotsku sice máme také divoká prasata, ale pouze zavřená na farmách. Z jejich vypuštění do přírody máme velké obavy.

Co vás jako první napadne, když se zeptám na srovnání české myslivosti a lovectví ve Skotsku?
A: Určitě odlišná organizace lovu. Myslím, že největší rozdíl mezi organizací lovu v ČR a ve Skotsku je v tom, že ve Skotsku mají vlastníci půdy mnohem větší svobodu při rozhodování kolik, čeho a jak budou lovit. V ČR platí mnoho příliš přísných pravidel, lovec je daleko více kontrolován a sledován. Vaše státní správa má mnohem větší sílu než naše!
D: Také si myslím, že lov v ČR je mnohem více kontrolován než ve Skotsku.

Jaký je váš dosavadní nejkrásnější zážitek z lovu v ČR?
A: To je jasné, první úlovek divočáka! Velmi rád ale také vzpomínám na chvíle strávené s českými loveckými přáteli. Poznal jsem, že lov má u vás velkou tradici a je velmi precizně organizován. Nikde ve světě jsem se s podobnými podmínkami nesetkal. Dobře organizovaný lov jsem zažil i v Norsku, ale např. ve Španělsku je organizace lovu na poměrně nízké úrovni.
D: Tohle je moje první lovecká návštěva ČR. Užívám si každou chvilku strávenou na lovu nebo jen tak ve společnosti českých myslivců a lesníků. Zejména pohostinnost a přátelská povaha mých českých přátel mi zůstane dlouho v paměti. Bohužel se mi letos nepovedlo ulovit divočáka, ale alespoň mám o důvod víc se k vám vrátit.
Děkuji za rozhovor.
Bc. Radim Plhal


Svět myslivosti na Facebooku