Také ptáci mají svůj den

Dne 1. dubna 1906 byla podepsána Konvence o ochraně užitečného ptactva, jež patří k základním kamenům mezinárodní ochrany přírody. Na památku tohoto aktu byl zároveň 1. duben vyhlášen mezinárodním Dnem ptactva. Apríl tedy nepatří jen šprýmařům, vtipálkům a podobným ptáčkům, ale i ptákům jako takovým.
Ptáci jsou pro les pravým požehnáním. Pěvci hubí škodlivý hmyz, dravci zase redukují počty škodlivých hlodavců, a všichni dohromady se tak stávají nezanedbatelnou složkou biologické ochrany lesa. Hovoří o tom i zkušenosti libereckého krajského inspektorátu Lesů České republiky, s. p. (LČR).

PTÁCI POMÁHAJÍ LESŮM

Vlivem narušené stability lesních ekosystémů a rozsáhlých změn ve věkové i druhové skladbě porostů došlo v Jizerských horách k rychlému úbytku některých ptačích druhů. Zároveň se na kalamitních holinách náhorní plošiny přemnožili myšovití hlodavci, zejména hraboš mokřadní a norník rudý. Tito hlodavci jsou hrozbou pro pěstování lesa – ohryzávají kůru sazenic a tím způsobují jejich úhyn. Proto lesníci začali vyvěšovat budky, aby umožnili rozvoj populací dravců a sov (např. sýce rousného, poštolky obecné, káněte lesního a dalších), jimž přemnožení hlodavci slouží za potravu.
Vyvěšeno bylo přes 1000 budek a ptáci na plošnou nabídku hnízdišť okamžitě zareagovali. Jen u sýce rousného, který je podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, silně ohroženým druhem, byl zaznamenán nárůst populace až o 300 %! Počet hnízdících párů poštolky vzrostl o 100 % a podobně tomu bylo i u dalších dravců. Populaci přemnožených hlodavců se podařilo omezit a dravci a sovy se tak stali mimořádně cenným spojencem lesníků.
„Podmínkou úspěšnosti projektu je trvalá péče o ptačí budky,“ říká k problematice ing. Libor Dostál, zástupce ředitele KI Liberec. „Konkrétně jejich čištění, opravy, vyhodnocování hnízdění, rozbory vývržků apod. Nelze se domnívat, že ptáci problém s myšovitými hlodavci vyřeší bezezbytku. Jsou však významným střípkem v mozaice přirozené rovnováhy zdravého lesa.“

LESY POMÁHAJÍ PTÁKŮM

Když v r. 1998 Semenářský závod LČR v Týništi nad Orlicí hledal doplňkový výrobní program, který by mu pomáhal překlenout mimosezónní propady výroby, padla volba na výrobu ptačích budek. Při rozhodování sehrály hlavní roli fakta svědčící o tom, že podpora hnízdění ptáků je specifickým druhem biologické ochrany lesů a zároveň podporou biodiverzity, jež byla později zakotvena i do Programu 2000 k zajištění cílů veřejného zájmu v lesích spravovaných LČR.
Po konzultaci se zkušenými ornitology se v semenářském závodě začalo vyrábět několik typů ptačích budek. Dnes se jich dělá 15 druhů: pro sýkory, pro rehky, šoupálky, sovy, holuby, kachny, rorýse a dokonce i pro netopýry. Od r. 1998 v Týništi vyrobili více než 36 000 ptačích budek, kromě toho přes 600 krmítek a také jednu psí boudu. Ptačí budky si může v Semenářském závodě v Týništi nad Orlicí zakoupit kdokoliv, ale využívají je i LČR. Buď je vyvěšují a pečují o ně lesní správy, nebo tak činí místní organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v rámci Smlouvy o spolupráci mezi LČR a ČSOP. Na základě této smlouvy poskytují LČR ochráncům přírody několik milionů korun ročně na podporu různých programů. Mezi nimi je i program Ochrana biodiverzity s konkrétním projektem Podpora hnízdních možností zpěvných ptáků v lesích – vyvěšování, čištění a údržba budek. Ptactva a ptačích budek se týkají i další projekty, např. Podpora dravců a sov v lesích a projekt Sledování a ochrana netopýrů v lesích.    
Lesníci ale pro ptáky nebudují jen umělé příbytky. Chtějí také ptactvu zachovávat přirozené možnosti hnízdění. Proto se snaží ponechávat v porostech doupné stromy, tedy staré stromy s dutinami, v nichž ptáci nacházejí útočiště. Bývá to ovšem těžké rozhodování, protože doupné stromy jsou často natolik poškozené hnilobou, že ohrožují návštěvníky lesů.
V rámci Programu 2000 podporují LČR ohrožené ptačí druhy také přímými reintrodukcemi – vypouštěním ptáků odchovaných v zajetí do volné přírody. Týká se to dravců – zejména sokola stěhovavého, který patří mezi kriticky ohrožené druhy, ale také tetřeva hlušce. Ten je reintrodukován z odchoven LČR na Šumavě a v Jeseníkách.
Z přírodního i lesnického hlediska je ideálem smíšený les – veselý a světlý les, bohatý na rostlinné i živočišné druhy a znějící ptačím zpěvem. Právě takové lesy se lesníci snaží vypěstovat. Je to v zájmu nejen ptáků, ale především člověka samého.
Jaroslav Jonáš


Svět myslivosti na Facebooku