Archiv časopisu Lesnická práce

Rozhovor s Ing. Ivo Machovičem a Ing. Pavlem Kotrlou, Ph.D.

Sdružení lesních školkařů ČR je profesním seskupením fyzických a právnických osob, které vzniklo formou občanského sdružení v roce 1995 z iniciativy několika pěstitelů sadebního materiálu lesních dřevin. Od poslední valné hromady v březnu t.r. došlo ve Sdružení k výrazné změně v podobě profesionalizace práce Sdružení a zintenzivnění příprav na vstup do Evropské unie. Na konkrétní představy o další činnosti Sdružení jsme se zeptali dvou nových představitelů ve vedení Sdružení, předsedy Ing. Ivo Machoviče a manažera Ing. Pavla Kotrly, Ph.D.

Mgr. Dita Váchová - Talentcentrum Institutu dětí a mládeže MŠMT

V srdci beskydských a Vsetínských vrchů s hustými koberci lesů, v osmnáctitisícovém městě Rožnov na úpatí posvátné hory Radhošť, odnepaměti kultovního místa všech Moravanů, se v sobotu 10. června odpoledne vyhlášením výsledků celostátní přehlídky uzavřel 22. ročník multioborové soutěže Středoškolská odborná činnost (SOČ) pro talentované studenty všech typů středních škol.

Ing. Ilja Andrš

Již hodně dlouho se zdůrazňují tzv. mimoprodukční funkce lesa. Je jisté, že jejich význam v dnešním přetechnizovaném světě stoupá. Funkcí, které by měl les vedle produkce dřeva plnit, je hodně. V tomto příspěvku bych se chtěl zaměřit jen na jednu z nich: na návštěvu lesa lidmi a na některé z problémů, které s tím souvisí.

Ing. Václav Kohout - Vyšší odborná a střední lesnická škola Písek

V článku “Lesnické školství - ohlédnutí se po roce” (viz LP 7/98) jsem konstatoval, že pojem “vyšší studium” zasluhuje podrobnější vysvětlení. Přesvědčuji se totiž dnes a denně, že tomu tak opravdu je, že kolegové v provozu lesního hospodářství nejsou o dění ve školství tak podrobně informováni, aby postačili sami sledovat podstatu a souvislosti změn ve školském systému, ke kterému došlo v důsledku změn školských zákonů, tj. zákona o soustavě základních, středních a vyšších škol a zákona o vysokých školách. A proto čtenářům LP takové vysvětlení nabízím.

{mosimage}RNDr. Václav Skuhravý, CSc.

Rašeliniště jsou nejpůvodnější složkou lesních ekosystémů u nás. Jsou tak významná, že by jim měla být věnována daleko větší pozornost. I ony jsou totiž sekundární lidskou činností značně ohroženy. Zaujímají v České republice plochu jen okolo 25 000 ha. Téměř polovina z toho leží v jižních Čechách. Zhruba stejný rozsah mají rašeliniště společně v západních a severních Čechách a zbytek patří zbývajícím českým krajům. (Na Moravě leží Rejvízské rašeliniště.) Zatímco výměra rašeliništ zůstává na stejné úrovni, stoupla výměra lesů v České republice od roku 1920 z cca 2,3 mil. ha na 2,6 mil. hektarů v roce 1996.

Redakce

Soutěž “Geoaplikace roku” vyhlásila CAGI (Česká asociace pro geoinformace) spolu s úsekem pro reformu veřejné správy Ministerstva vnitra ČR a Svazem měst a obcí v listopadu 1999 při příležitosti konání mezinárodní konference Informační systémy ve státní správě 2000, konané v Hradci Králové ve dnech 27.-28. března 2000.

Redakce

Celostátní konferenci na toto téma uspořádala ve dnech 11.-12. dubna v Plzni Vědeckotechnická společnost západních Čech. Spolupořadateli byly AssiDomän Sepap, a. s., Štětí, STORAENSO, Holzindustrie Schweighofer, s. r. o., Planá u Mar. Lázní, KM partner, a. s., Stříbro, Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., Praha. Konference se zabývala otázkami a problémy lesnictví, obchodem surovým dřívím a jeho zpracováním po transformaci lesního hospodářství. Jejím cílem bylo seznámit účastníky se současným stavem a vývojem obchodování se dřevem, za jakých podmínek může les přinést zisk a jaká opatření lze doporučit pro zlepšení ekonomiky lesních podniků.

Redakce

Koncem roku 1998 došlo k jedné z nejvýznamnějších fúzí ve světovém dřevozpracujícím průmyslu. Na svém spojení se dohodly koncerny Enso (Finsko) a Stora (Švédsko), které se sloučily do společnosti Stora Enso. Ke spojení jejich dřevařských divizí přistoupila i rakouská firma Holz Industrie Sweighofer, která zaujímala významné pozice ve zpracování dřeva ve střední Evropě. Vznikla tak dceřiná společnost STORA ENSO TIMBER, v níž STORA ENSO vlastní 73,5 % a soukromá nadace Sweighofer 26,5 %. O bezprostředních důsledcích spojení jsme informovali v LP 3/99. Dnes nabízíme další údaje o této globální firmě. STORA ENSO TIMBER mimo jiné vlastní pily ve Ždírci nad Doubravou a v Plané u Mariánských Lázní, o nichž přineseme články v příštích číslech LP. To, že i dřevozpracující průmysl zasáhla celosvětová vlna fúzí, podtrhuje převzetí kanadské společnosti Mac Millan Bloedel největším světovým lesnickodřevařským koncernem Weyerhäuser (USA) v polovině loňského roku, který tak dosáhl produkce více než 8 mil. m3 řeziva ročně (viz LP 10/99).

Libor Jankovský, Dagmar Palovčíková - Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF MZLU v Brně, Referenční laboratoř SRS ČR, Zemědělská 3, 613 00 Brno
Marie Šindelková - Státní rostlinolékařská správa, diagnostická laboratoř Brno, Hroznová 2, 658 48 Brno

Rostlinolékařská péče v ČR vychází z doporučení EPPO (European and Mediterranean Plant Protection Organization) a je upravena zákonem č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, a následnými prováděcími předpisy, především pak vyhláškou č. 83/1997 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území ČR a o soustavné rostlinolékařské kontrole.

Redakce

Krušné hory - kdybychom z pohledu lesníka hledali slova a přívlastky, kterými bychom chtěli laikovi přiblížit tuto oblast naší republiky, velice rychle by pravděpodobně většinu z nás napadly pojmy jako imise, zničené lesy či zalesňování. U posledního z nich bychom se zastavili, a to proto, že jedině kvalitně založené porosty se v budoucnu mohou stát základem pro vznik stabilních lesních ekosystémů. A to platí obecně, nejen pro Krušné hory.