Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 03/03

Úvodník 3/2003

Vladimír Simanov, děkan LDF MZLU Brno

Vážení čtenáři,

dlouhodobý pokles cen dříví na tuzemském trhu vyvolává možná i u Vás nervozitu a obavu z budoucího vývoje. Přestože ceny dříví rozdělují svět lesníků a zpracovatelů dřeva, jde o dvě strany téže mince. Trh se dřívím je výslednicí nabídky a poptávky. Je proto zbytečné se navzájem obviňovat z nesolidnosti až nemorálnosti za ovlivňování cen dříví ve svůj prospěch. V obou směrech totiž může při “překročení mezí akceptovatelných druhou stranou” vstoupit do hry globalizace obchodu a ceny vyrovnat.

Postavení HLDS, a.s., na trhu se dřívím v ČR

Rozhovor s ředitelem Hradecké lesní a dřevařské společnosti, a.s., (HLDS) Ing. Františkem Dejnožkou

Při výběru odborníků do ankety o cenách dříví jsme nemohli zapomenout na Ing. Františka Dejnožku z HLDS, která ovládá 17 % trhu se surovým dřívím v ČR. Protože jsme se za našeho působení v redakci setkali s mnoha názory na zpětné odkupy, z nichž ty negativní nejsou jejich nositelé v naprosté většině ochotni prezentovat veřejně, připojili jsme k dotazům k cenám dříví také nejčastější otázky související se zpětným odkupem. Přestože Ing. Dejnožka souhlasil pouze se zasláním dotazů prostřednictvím e-mailu, což nedovoluje vyčerpávající vysvětlení některých sporných otázek, doufáme, že Vám rozhovor poskytne dostatečný přehled o této problematice.

Jak se budou vyvíjet ceny dříví?

Připravil Michal Třeštík

Připravili jsme pro Vás průřez názory na problematiku cen dříví a trhu se dřívím. Zástupcům všech zainteresovaných stran, tedy vlastníkům lesa, těžebních a obchodních společností (dodavatelů) a představitelům dřevozpracujícího průmyslu, jsme zaslali čtyři otázky. Přes rozdílné názory na některé problémy našeho trhu se dřívím a důvody poklesu se většina oslovených odborníků shoduje, že pokles cen dříví bude pravděpodobně pokračovat nebo budou ceny stagnovat. Vlastníci lesa se tedy asi kýženého růstu cen nedočkají a budou muset této situaci přizpůsobit své hospodaření a plány.

Jak se vyvíjely ceny dříví

Zdeněk Bluďovský

Odborná lesnická veřejnost projevuje v současné době mimořádně intenzivní zájem o vývoj cen surového dříví. Je to pochopitelné, neboť stále více lesníků si začíná uvědomovat vážnost situace našeho odvětví. Ekonomické možnosti, určované především úrovní tržního zhodnocování produkovaného dříví, ovlivňují nejen hospodářské postavení vlastníků lesa, ale vymezují také předpoklady pro plnění všech prospěšných funkcí lesa ve složitých podmínkách střední Evropy, poznamenaných působením řady ne vždy příznivých a pozitivních faktorů civilizačního rozvoje.

Nezávislá přejímka dříví

Ve spolupráci s Ing. Tomášem Wojnarem (ČAPLH, s.r.o.) připravili Michal Třeštík a Jan Klíma

Připravili jsme pro Vás reportáž z návštěvy u společnosti ČAPLH s.r.o - nezávislé přejímky dříví ve Štětí, která zde provádí přejímku dříví pro odběratele významného procenta vlákninového dříví v naší republice Frantschach Pulp & Paper Czech a.s. Od 1. 1. 2003 se změnil způsob příjmu dříví z objemového způsobu na hmotnostní přejímku podle ATRO (suché) váhy. Chceme Vám tento proces přiblížit, a protože jen málokdo toto místo navštívil osobně, doprovodit i bohatou fotodokumentací.

Dřeviny keřovitého růstu jako složky lesnických zájmů a aktivit

Jiří Šindelář

Lesním dřevinám keřovitého růstu (DKR) se až dosud věnovala v lesním hospodářství (LH), zvláště v posledních desetiletích, malá pozornost. Většinou šlo s výjimkou některých specifických účelových výsadeb mimo les o lesnické meliorace, resp. hrazení bystřin v souvislosti se zakládáním břehových porostů a při vodohospodářském ochranném zalesňování, v určitém období také o zakládání ochranných lesních pásů.

Finské lesní hospodářství na prahu nového tisíciletí

Ivo Kupka

Přírodní podmínky

Finsko leží mezi 60. a 70. rovnoběžkou, podstatná část finských lesů roste za polárním kruhem. Klima je však ve Finsku příznivější než by odpovídalo jeho severní poloze (např. ve srovnání se Sibiří či severní Kanadou, ležících ve stejných zeměpisných šířkách). Je to výsledek příznivého působení Golfského proudu, který obtéká celou Skandinávii a zmírňuje její chladné podnebí. Proto také severní hranice lesa leží ve Finsku mnohem severněji, než ve výše zmíněných zemích a tundra se vyskytuje jen na severním okraji finského území. Přes poměrně krátké léto je vegetační sezóna dostatečná díky délce slunečního svitu. Srážky jsou poměrně nízké (na severu průměrně kolem 400 mm, na jihu asi 700 mm ročně). Polovina těchto srážek je sněhových. V severní polovině Finska leží sněhová pokrývka 5–6 měsíců a její mocnost dosahuje běžně jednoho metru. Terén a půdní podmínky byly ve Finsku – podobně jako v celé Skandinávii – utvářeny zejména kontinentálním ledovcem. Po jeho ustoupení začalo postupné vynořování Skandinávského štítu z moře (současná rychlost je 0,5–0,8 cm za rok), takže Finsko je jednou z mála zemí, jejíž území se postupně zvětšuje.

Dutilka šroubovitá - pozoruhodná mšice na topolu

Jaroslav Urban

Dutilka šroubovitá (Pemphigus spyrothecae Pass.) je jednou z našich nejznámějších hálkotvorných mšic. Náleží do čeledi dutilkovitých (Pemphigidae), která zahrnuje většinou heteroekní mšice, migrující během vývoje z listových nebo výhonkových hálek na primárních hostitelích (dřevinách) na kořeny sekundárních hostitelů (bylin či dřevin).

Chřadnutí borovice černé na Moravě a ve Slezsku

Masový výskyt Sphaeropsis sapinea na chřadnoucí borovici černé Pinus nigra v oblasti Moravy a Slezska

Libor Jankovský, Dagmar Palovčíková

Introdukovaná borovice černá je považována za dřevinu, kterou je možno pěstovat i na extrémních stanovištích. V posledních pěti letech se na řadě lokalit jižní Moravy projevilo její prosychání. První příznaky poškození jsme zaregistrovali po zimě 1997/1998 na lokalitě Kociánka v městské části Brno–Královo Pole.

Kambioxylofágní fauna smrkových porostů Beskyd II.

Struktura kambioxylofágní fauny při základním stavu lýkožrouta smrkového, II. část - Stanovištní a stresové faktory

Emanuel Kula, Wojciech Ząbecki

Stanovištní podmínky jsou významným faktorem nejen pro stabilitu jinak labilních smrkových porostů, ale i pro výskyt a rozvoj kambioxylofágní fauny. Nadmořská výška, sklon a expozice zvláště v horských polohách přispívají k diferencování začátku a průběhu rojení, počtu generací kambiofágů a intenzitě míry působícího stresu v závislosti na expozici. Stanovištní podmínky působí na predispozici smrku k napadení kůrovci jeho oslabením (imise, vítr, sníh, houby apod.).